Jedná se o trochu menší blábol, než jakým je povídka Kateřiny Richtrové, ale rozhodně ne o moc. Přestože však oba texty vykazují shodné rysy způsobené nevyspělostí autorek, tedy jejich zmateností ve vyprávění a nedostatečnou schopností pracovat se slovem a stavbou příběhu, má autorka "Zastaralého domu" jednu výhodu - nedělá tolik nechutných hrubek. Její problém tkví kromě nepromyšleného "čehosijakopříběhu" spíše ve psaní přímé řeči a formálních náležitostech textu. Tím nechci říct, že by se to dalo číst, ale bylo to zkrátka o něco lepší než úplně strašné. 12%
