Tales of Error
Vydalo nakladatelství Edition Moderne, 1989
Scénář: Thomas Ott
Kresba: Thomas Ott
Thomas Ott se poprvé proslavil v roce 1989, a to právě sbírkou, kterou se chystám představit dnes. „Tales of Error“ však rozhodně netrpí žádnými mladickými nerozhodnostmi. Ott už v tomto roce dokázal prezentovat příběhy, které vás nenechají chladnými a pořádně s vámi zamávají. Je trochu škoda, že od roku 1989 toho nevytvořil tolik, ale přesto si myslím, že to, co udělal, skutečně stojí za to.
„Tales of Error“ lze v překladu přeložit jako povídky o omylech, příběhy o chybách, a vlastně všechny Ottovy příběhy jsou o lidech, kteří dělají chyby, anebo jim jsou určitým způsobem vystaveni. Sbírka se skládá z celkem šesti povídek, tak si je nyní všechny po jedné představíme.
Honeymoon
Honeymoon je jediným příběhem Thomase Otta, v němž se vyskytuje text. Jeho ilustrace jsou pod panelem vždy doplněny doprovodným textem. Na druhou stranu to ani v tomto případě není úplně potřeba. Ott vypráví jeden krátký a hodně bizarní příběh, který si hraje především s pointou. Příběh je jen třístránkovou hříčkou, ale stejně si myslím, že vás ta pointa dostane.
The Hero
Ani „Hrdina“ nepotřebuje příliš mnoho prostoru a vystačí si se čtyřmi stránkami. Co budete dělat vy, když se stanete svědkem zločinu. Muž napadne ženu, aby ji okradl. Budete se snažit pomoct? Anebo prostě jenom odvrátíte pohled a půjdete dál? Náš hrdina je z těch, kteří nic neudělají. Je to proto, že si nevěří, je hubený, slabý. S tímhle se prostě musí něco udělat. Jestli chcete druhým pomáhat, zkuste si o tom nejprve něco přečíst. Možná si dáte alespoň trochu pozor.
Clean Up
Vražda je čin, který nelze odpustit. Už vůbec ne ve chvíli, kdy je úmyslná. Vražda je spáchána násilím. Dojde k uškrcení oběti. Není to pěkný pohled, ale mohlo by být hůř. Tím, kdo podobný čin neodpouští, to není jenom společnost, mnohdy není ani vlastní svědomí schopno zapomenout. Potřebuje po sobě zakrýt stopy. Musí smýt tu špínu, kterou má na rukou. Opět silná povídka s pointou, která zase tolik neohromí, ale pořád ukazuje, že tyhle příběhy jsou promyšlené.
A Wrinkled Tragedy
Plastická chirurgie a její „přirozenost“ jsou trnem v oku mnoha lidí. Sám ji příliš neuznávám. Hodně záleží na míře, ale stejně si myslím, že člověku je něco dáno, v životě žije určitým způsobem, a podle toho by mělo jeho tělo vypadat. Pokud je plastika jen pro zachování dojmu estetična, její význam je prachbídný. Uznávám ji v případě, když vylepšuje funkčnost, nahrazuje něco, co bylo zničeno, apod. Jakmile budou schopni vytvořit kompletně umělé tělo, budu první ve frontě. Ale zpátky k příběhu. Ten ukazuje, jak je plastika jenom pozlátkem, jenom iluzí, která může hodně rychle vzít za své. Je v tom krásná ironie.
Headbanger
Příběhy Thomase Otta se odehrávají v různých prostředích, a tak se s ním podíváme i na válečné pole. S Vietnamem Ott určitě nemá osobní zkušenosti, ale příběh zasadil do asijské džungle. Ne, že by na tom zase tolik záleželo. Válka je zvěrstvo a lidé při ní umírají. Kulky létají vzduchem a miny čekají zahrabané v hlíně. Smrt může přijít odkudkoli. „Headbanger“ je trochu psychedelická povídka, ale i tohle má svůj smysl. Ott ani v tomhle případě závěrem nezklame.
10 Ways to Kill Your Husband
„10 Ways to Kill Your Husband“ v překladu znamená „10 způsobů, jak zabít manžela“. O čem tedy příběh asi bude? Je to přesně o tom, co povídka slibuje. Deset panelů, na kterých je zobrazeno, jak je možné zabít manžela. Některé způsoby nejsou moc inovativní, jiné si pohrávají s ironií a sarkasmem. Thomas Ott rozhodně má smysl pro humor, i když je dost bizarní.
„Tales of Error“ nejsou nejlepší sbírkou, kterou kdy Thomas Ott vytvořil, jako jeho prvotina je to především ukázka jeho tvorby a jeho budoucnosti. Jeho styl je zde již téměř pevně daný, prezentuje své temné vize, stejně jako svůj smysl pro humor. Pokud se chcete s Ottem seznámit, zvolte právě tuto sbírku a postupně přejděte k dalším jako „Dead End“ nebo Cinema Panopticum.
Hodnocení: 70%
