Zombies
Wicked Little Things
USA, 2006, 94 minut
Režie: J. S. Cardone
Scénář: Boaz Davidson a Ben Nedivi
Hrají:
Lori Heuring (Karen)
Scout Taylor-Compton (Sarah)
Chloe Moretz (Emma)
Geoffrey Lewis (Harold)
„Wicked Little Things“ zní v originále ještě docela dobře, české pojmenování „Zombies“ už je dost mimo mísu, i když je pravdou, že pojem zombie je ve filmu skutečně zmiňován. Ale není to úplně to klasické, co si pod pojmem zombie horor představíme. Kdyby se film jmenoval „Duchové zlých dětí“ asi by to vyšlo nastejno. Ale co je po jméně... „Zombies“ budou stejnou pitomostí, ať už se budou jmenovat jakkoli.
Matka a její dvě dcery – jednou starší a jednou mladší v podání Chloe Moretz – se přestěhují do dřevěné zříceniny, aby zde začaly svůj nový šťastný život. Už tohle je tak smysluplné, jako snažit se natáhnout si kalhoty na ruce. Jenže filmík se teprve rozjíždí. Nejen, že je zde klišé na klišé, až se z toho motá hlava, ale hlavně je to tak pitomé, že to ani není vůbec sranda. A tak jediné, co možná alespoň zaujme fanoušky žánru, je sledování toho, jak se zombie dětští horníci krmí vnitřnostmi svých obětí. Ale zas to není nic tak objevného, aby nás to šokovalo do morku kostí. Pokud tedy již nějakou zkušenost se zombie horory máme. „Zombies“ v tomhle směru zrovna moc nenadchnou.
Gejzíry krve jsem snesl v takovém „Kill Billovi“, protože to tam prostě sedělo. Tady nevím. Mělo to pobavit? Mělo to znechutit? Nebo co to vlastně mělo? Nevím. Zbytečné, nereálné. Ano, možná to bylo skutečně na odlehčení, což by kooperovalo s tím, jak blbý celý film je. Proč se tvůrci nepokusili vymyslet něco jiného? Spojit zombie horor, rodinné drama a holčičku, která má „imaginární“ kamarádku, ještě není ukázkou nějaké velké invence. Jako kdyby tvůrci měli tři oblíbené filmy a ty se rozhodli propojit do jednoho, ale neuvědomili si, že tak jednoduché to není. Vzali si postavu Dannyho z „Osvícení“ a udělali z něj holku, spojili to s jednoduchou variací na „Noc oživlých mrtvol“ a ještě to trochu okořenili nějakou tou „tajemnou historií“, skoro jako kdyby si zašli na pivo s týpkama, co zrovna natáčeli „Silent Hill“.
Chování postav je tu snad i logické, ale natolik otravné, až to pěkné není. Neustálé ječení, nějaké nevěřící proslovy („Tohle není skutečné!“ „To není jenom legenda!“) a další spousta psychoblábolů, které se kupí na jednu velkou hnusnou hromadu, od které bychom se raději drželi co nejdál. Co na tom, že herci nejsou tak děsní, co na tom, že kamera je vcelku v pořádku, když film selhává již od scénáře a snaží se nám vnutit příběh(y), který(é) jsme už stejně viděli jinde, v lepším provedení, zajímavější a případně i vtipnější. S postavami se mi nějak nedaří soucítit. Sarah je tak protivná, že jí smrt přejete, a tak jedině instalatér je postavou, která trochu zaujme a které nám možná bude líto.
Jsem rád, že si zase může trochu zakritizovat a že cestu po prvním After Dark HorrorFestu zakončím snímkem, který není úplně dokonalý. Nějak jsem to docela potřeboval. Začínám mít pocit, že podobné akce se snaží najít tak jeden dva filmy, které by stály za to a zbytek vyplnit dílky, kde se hlavně jejich autoři můžou prezentovat a trochu si tak přilepšit do pokladničky, protože jejich snímky si na sebe vydělají jen velmi málo. Na druhou stranu je ale nutné vyzdvihnout ty filmy, které skutečně stojí za to. A pokud se prvního ročníku After Dark HorrorFestu týká, pro mě to byly filmy „Převtělení“ a Hamiltonovi, o Unrest (recenzovaný již dříve) a o Smrti napospas bych možná i přemýšlel, že bych je doporučil k jednomu zhlédnutí. V případě „Zombies“ bych toto doporučení spíše oželel. Na druhou stranu, ucházející uvedení pro Chloe Moretz.
Hodnocení: 25%
