Krvavá hostina
Blood Feast
USA, 1963, 67 minut
Režie: Herschell Gordon Lewis
Scénář: Allison Louise Downe, David F. Friedman a Herschell Gordon Lewis
Hrají:
William Kerwin (Detektiv Pete Thornton)
Mal Arnold (Fuad Ramses)
Connie Mason (Suzette Fremont)
Lyn Bolton (Dorothy Fremont)
„Krvavá hostina“, nebo „Blood Feast“ uznáváte-li raději originální názvy, je mým prvním setkáním s legendárním režisérem Herschellem Gordonem Lewisem. Jedněmi je zatracován jako ubožák, který byl na stejné úrovni jako Ed Wood, druhými je pak vynášen do nebe jako první muž, který přivedl na plátna skutečné gore. Kvalitní a hnusné efekty, které rozpracoval až George A. Romero spolu s Tomem Savinim.
Souhlasím s tím, že je kmotrem gore, jak uvádí i název dokumentu, který byl natočen jako pocta tomuto unikátnímu umělci. Dokument se jmenuje Herschell Gordon Lewis: The Godfather of Gore. Možná hazarduji se slovem „umělec“, ale skutečně si myslím, že tenhle člověk něco dokázal. Přinesl do filmu pořádné vnitřnosti, krev a nestyděl se to zabrat na kameru, ať si to divák užije.
Samozřejmě, efekty nejsou dokonalé, kamera nám neukazuje řezání a vyhřezávání, ale ukáže nám až výsledek, alespoň v případě filmu „Krvavá hostina“ tomu tak skutečně je. Efekty pořád ještě nejsou tak dokonalé, abychom viděli vše, ale stojí za to. Herschell se neštítil ukázat odporné a v tomhle směru ho obdivuji. Líbí se mi jeho pohled na věc, jeho snaha upozornit i na to, že jsou zde další možnosti, kudy se může horor vydat.
Když jsem sledoval „Krvavou hostinu“, říkal jsem si, že se barevností i zachycováním některých scén pravděpodobně snažil přiblížit Hitchcockovi, ale v tomhle skutečně úspěšný nebyl. Dlouhé záběry na mluvící postavy jsou nudné a uspávají. Pozornost diváka se začíná toulat jinam. Mluví se zde zbytečně mnoho, pomalu a bezdůvodně. Hudba se objevuje v místech, kde bychom ji nečekali, nebo alespoň ne v takové podobě, v jaké je prezentována. Jsou zde četná hluchá místa, sem tam se prostě nic neděje. Ne, opravdu to není dokonalý film, ale ve své době byl neskutečně nový.
Příběh je naivní a jednoduchý. Jeden šílenec, co se vyžívá ve velmi brutálním vraždění, ale to jen proto, aby mohl vykonávat starodávné egyptské rituály. Když nad tím tak přemýšlím, tak příběh je zasazen do poměrně stabilních mantinelů, ale díky své jednoduchosti prostě nemá příliš co nabídnout. Jen to gore ho posouvá do jiných výšin. Vizuální stránka je také vcelku povedená, některé jasné barvy Technicoloru jsou těmi nejvhodnějšími, jaké mohly být zvoleny. Nemluvě pak o barvě vrahových vlasů.
Herschell Gordon Lewis má svůj velmi specifický styl, který vám buď sedne, smíříte se s jeho naivitou, místy až nelogičností, anebo se prostě na Herschella vykašlete a nebudete mu věnovat víc pozornosti. Já si myslím, že ale stojí za to a jeho gore je na svou dobu prostě dobré. Nic dechberoucího, gore o 20 let mladší je přece jen někde jinde, ale Lewis otevřel lidem jako Savini dveře dokořán.
Hodnocení: 55%
