Color Me Blood Red
USA, 1965, 79 minut
Režie: Herschell Gordon Lewis
Scénář: Herschell Gordon Lewis
Hrají:
Gordon Oas-Heim (Adam Sorg)
Candi Conder (April Carter)
Elyn Warner (Gigi)
Pat Lee (Sydney)
Herschell Gordon Lewis má na svědomí filmy, které se zaryly do paměti těch, kteří měli to štěstí – smůlu? – je zhlédnout. Jsou krvavé, brutální, protože tohle diváci chtěli vidět. Ale zároveň v sobě mají sem tam i něco navíc. Pokud se týká toho, které Herschellovy filmy bych označil za nejlepší, rozhodně by to byl snímek „Two Thousand Maniacs!“ a hned za ním právě film „Color Me Blood Red“.
Strašně rád bych chtěl říct, že příběh filmu „Color Me Blood Red“ je velmi originální – a on do jisté míry je – ale musím být objektivní a říct, že základní premisa již byla v roce 1959 stanovena snímkem Vědro krve, který natočil legendární Roger Corman. Herschell staví na stejném základním předpokladu, ale přidává k tomu své specifikum – gore, které je místy skutečně hnusné. Opět zde máme jednu scénu, která se hned tak nevidí a která v tomto směru posouvá film do jiných dojmových hlubin.
Adam je malíř, který nemá zrovna valný úspěch. On ale ví, kde je problém. Není totiž schopen namíchat ty správné barvy. Potřebuje červenou, která by měla přesně ten odstín, který si představuje. Zdá se však, že není možné takového odstínu dosáhnout. Když tu se jednou jeho přítelkyně zraní a zakrvácí mu plátno rudou tekutinou. Adam hledá, kde se tam vzala, a když konečně zjistí pravdu, je mu jasné, že prostě musí dostat více krve a s ní malovat. To je přesně ta barva pro něj.
Společnost si žádá Adamovy obrazy, které jsou malovány tou úžasnou červenou, a tak jich musí Adam vytvořit více a více, na což samozřejmě potřebuje neustálý přísun té správné červené. Nikdy jí není dostatek. Paralela s filmem Vědro krve je pak jasná. Walter potřeboval slyšet, jak mu všichni pochlebují, a tak dál tvořil, i když to znamenalo zabíjet nevinné. Adam na tom není o moc lépe. Vidí, že má úspěch, a tak chce pokračovat. Sláva je příjemná. Dělat něco, co člověka baví a navíc být určitým způsobem odměněn, to je neskutečný motivátor. Něco o tom vím.
„Color Me Blood Red“ je kvalitativně – pokud se týká způsobu natočení a vedení herců – možná vůbec tím nejlepším, co Herschell kdy natočil. Výkony jsou zde... no, když ne přímo uvěřitelné, tak alespoň hodně snesitelné. Nikdo zase tak moc nevadí. Navíc i příběh je dost zajímavý na to, aby si „Color Me Blood Red“ zasloužil pozornost. Gore je zde navíc v menší míře, než je u Herschella obvyklé. Film mě velmi překvapil, a získávání další barvy je skutečně scénou, na kterou budete ještě dlouho pamatovat.
Hodnocení: 60%
