Nová noční můra
New Nightmare
USA, 1994, 112 minut
Režie: Wes Craven
Scénář: Wes Craven
Hrají:
Robert Englund (Sám sebe / Freddy Krueger)
Heather Langenkamp (Sama sebe / Nancy Thompson)
Miko Hughes (Dylan Porter)
David Newsom (Chase Porter)
Wes Craven měl naprosto skvělý nápad – vrátit se k sérii, kterou v roce 1984 započal. Z filmů „Noční můra v Elm Street“ se stala oblíbená série, která trpěla jedním velkým problémem. S každým dalším dílem se snižovala kvalita. Bylo to hlavně proto, že se na nich střídali různí režiséři, ani jeden, který by se v hororové oblasti prosadil více a byl schopný natočit něco, co by se skutečně nesmazatelně zapsalo do podvědomí. A tak si Wes Craven řekl, že bude stát za to vrátit se ve chvíli, kdy bude „Noční můra v Elm Street“ slavit desetileté výročí. Hezky symbolické, problém jediný – jak kvalitní asi snímek bude?
U Wese Cravena jsme si zvykli na mnohé, ale co si pro nás přichystal v 90. letech, to bylo něco, co by od něj úplně každý nečekal. Právě film „Nová noční můra“ byl předzvěstí toho, jak se bude jeho kariéra vyvíjet. Wes totiž našel zálibu v tom, že si se žánrem pěkně pohrává. Ne jen tím, že si z něj utahuje, ale bere jej i vážně. Jenže tehdy, kdy si dělá srandu, nebojí se dělat si legraci i ze sebe samotného. Toho je právě „Nová noční můra“ jednoznačným důkazem.
Z Freddyho Kruegera se stala ikona a právě na to legendární tvůrce sází. Zvolil naprosto jiný přístup než všechny filmy. Vrací se sice k Nancy Thompsonové, ale nikoli přímo k postavě, ale k její skutečné představitelce, Heather Langenkamp. Ano, herci v tomhle snímku hrají sami sebe, ale hrají také postavy, které hráli dřív. A tak tu máme Heather jako Heather, ale i jako Nancy, hlavně tu ale máme Roberta Englunda jako sebe i jako Freddyho. Ze známých herců/postav se setkáme i s Johnem Saxtonem, filmovým otcem Nancy. V závěru už to začíná být skutečná schizofrenie, ale film dostává naprosto nový rozměr.
Freddy není jen hororovou postavou, Freddy je skutečný. Jako kdyby Wes Craven – který se mimochodem ve filmu také objeví – natáčel snímek o kultu osobnosti. O kultu, který byl fiktivní, ale nakonec se stal až příliš opravdovým. Nový přístup k sérii, která skomírala. Skvělá hra se svým vlastním dílem. V momentech, kde se herci dívají na původní film, si skutečně uvědomíte, jak moc snímek hororový svět ovlivnil. To nemluvím ani o tom, když se na původní film dívají sami jeho hrdinové. Trochu to připomíná úvod k hororu Vřískot 4, kde Wes Cravem s Kevinem Williamsonem roztahují žánr do (ne)skutečně absurdních rozměrů.
Filmem „Nová noční můra“ Wes Craven skvěle uzavřel celý cyklus. Jenže v případě Freddyho Kruegera prostě není možné mluvit o nějakém konci. Vrátil se. Zatím dvakrát, ale myslím, že se vrátí ještě několikrát. Škoda, že už to nevypadá na návrat Roberta Englunda. On sám se stal legendou hororového žánru vůbec, ale právě role Freddyho mu sedí ze všech nejvíc. Je v ní prostě úžasný a nemusí pořád hláškovat, což předvádí právě v sedmém filmu. Wes Craven naznačil, jak se bude dál vyvíjet, a co od něj můžeme čekat. Zábavu, která není prvoplánová, není jednoduchá, a proto stojí za to.
Závěrem bych ještě chtěl vyzdvihnout dětský výkon Mika Hughese, který byl v některých momentech skutečně výtečný a připomínal mi Dannyho z „Osvícení“. Samozřejmě musím ještě jednou vyzdvihnout Cravena za jeho hraní si se žánrem – ve chvíli, kdy chlapec bodá nožem, ozývá se známý zvuk z filmu Psycho. Tohle je prostě láska k žánru.
Hodnocení: 70%
