30 Days of Night: Spreading the Disease
Vydalo nakladatelství IDW, pětidílná minisérie, prosinec 2006 až duben 2007
Scénář: Dan Wickline
Kresba: Alex Sanchez
„30 Days of Night: Dead in Space“ rozhodně nepatří mezi nejlepší příběhy ze světa komiksu „30 dní dlouhá noc“. „30 Days of Night: Spreading the Disease“ na předchozí minisérii přímo navazuje, a to takovým způsobem, že nás seznamuje s agentem FBI, který ví, že upíři jsou příčinou neštěstí v kosmu, ale díky této znalosti je převelen na bezvýznamné pracoviště, kde tajemství skutečně zůstane tajemstvím. Bohužel, „30 Days of Night: Spreading the Disease“ nás nevrací do Barrow, ani k dříve známým postavám, ponechává nás v ději, který byl navozen předchozí minisérií.
„30 Days of Night: Spreading the Disease“ není ničím jiným než detektivním příběhem, který nám odhaluje taje toho, co se vlastně stalo ve vesmíru. Útok upírů totiž nebyl náhodný, ale promyšlený. Agent FBI, s nímž celý příběh procházíme, je dostatečně zkušený na to, aby odhalil, kde je skutečně pravda. Na svět se chystá apokalypsa, nic malého jako v případě původního komiksu „30 dní dlouhá noc“. Tohle bude hodně velké, hodně drsné a lidem se to vůbec nebude líbit.
Abych to nezdržoval, tak „30 Days of Night: Spreading the Disease“ je vlastně příběhem o tom, jak upíři přišli na to, že je možné lidskou populaci nakazit mnohem snáze a mnohem rychleji, než pouhým kousáním do krků (nebo jiných částí těla). Co takhle přijít s látkou, která je rovnou promění, stačí se jí jen napít? V takovém pivu by látku žádný člověk nevycítil a bylo by. Přesně tohle upíři plánují – ve velkém rozjet distribuci piva, které je nadopované upířím extraktem. A když říkám ve velkém, myslím tím na stadionu, kde se bude odehrávat dlouho očekávané finále fotbalového šampionátu, a všichni budou pít pivo.
Steve Niles přenechal scénář již plně Danu Wicklinovi a nevím, jestli to bylo ku prospěchu věci. Jednoduše řečeno, příběh se kvalitativně nikam moc neposunul, spíš zůstal u prostého průměru. Pátrání je zkratkovité, někdy i těžko uvěřitelné, finále na stadionu není tak velkolepé, jak asi být mělo. Frajeři, co ze vzducholodě skáčou kamikadze s bazukou, to mě vážně nebere. Aspoň ne v tomhle provedení. Do toho všeho ještě šílená upírská víra... No, Wickline se vyřádil, ale nic velkého se nekoná. Navíc mu průměrný příběh do kolen sráží s prominutím příšerná kresba Alexe Sancheze.
Alex není úplně hrozný, jeho panely vypadají docela dobře, ale ve chvíli, kdy poněkolikáté koukáte na stejnou ženskou postavu, která má ale představovat někoho úplně jiného, uvědomíte si, že buď se s lidmi příliš nepáře a prostě kreslí podle vzorce, anebo se pokusil o nějaký podivný vtip, který jsem nepochopil. Ne, ta kresba se mi nelíbí ani barevně. Je příšerně nevýrazná a unylá, barvy ji jen posouvají ještě o něco níž. Pro mě osobně je to zatím nejhorší kresba v celé sérii komiksů „30 dní dlouhá noc“. Je to škoda, protože Ben Templesmith nebo Nat Jones (kteří mimochodem udělali i nějaké obálky) jsou prostě chlapci, kterým to jde od ruky a zombie žánr je jejich.
„30 Days of Night: Spreading the Disease“ je zklamáním. „30 dní dlouhá noc“ se tak stále rozevírá a není jasné, jestli se dobereme nějaké konce nebo se jen budeme točit okolo malých příběhů, které už se posunuly od Barrow tak daleko, že člověk začne přemítat o tom, proč je vlastně celá série ještě pořád zaštítěna názvem „30 dní dlouhá noc“. V noci se příběhy neustále neodehrávají a už vůbec ne v noci, která by trvala tak dlouho. Tohle je prostě podprůměr, který nenadchne.
Hodnocení: 40%
