The Courtyard
Vydalo nakladatelství Avatar Press, dvoudílná minisérie, leden a únor 2003
Scénář: Alan Moore a Antony Johnston
Kresba: Jacen Burrows
„Dvorek“ rozhodně není tak děsivý název, jaký by si komiks, který Alan Moore napsal před deseti lety, zasloužil. Vlastně vůbec nevyjadřuje to, o čem komiks ve skutečnosti je. Pod takovým názvem byste asi nehledali horor, který je nejen sžíravý, ale dokonce je možné ho charakterizovat jako lovecraftovský. Možná to je tím, že Alan ve skutečnosti nenapsal scénář ke komiksu, ale povídku, která byla pro komiks adaptována Antony Johnstonem. Jedná se však o adaptaci velmi zdařilou.
Alan Moore se v posledních letech velmi zabývá tím, co nazýváme „mýtus Cthulhu“. V jeho tvorbě se to objevuje více a více, a právě „The Courtyard“ je jedním z prvních zásadních veřejných důkazů této fascinace, jejímž vrcholem je prozatím komiksová minisérie „Neonomicon“, která je volným pokračováním příběhu „The Courtyard“. „Neonomiconem“ se budeme zabývat příště, ale asi nebude vadit, když prozradím, že v jeho případě se již jedná o komiks, který Alan přímo jako komiks psal.
Možná je to trochu škoda, ale „The Courtyard“ je pouze černobílý. Nemyslím si však, že by divák byl ochuzen o silný zážitek. Jacen Burrows, jak už jsme se přesvědčili u komiksu „Scars“, nejde vždy za atmosférou, ale často upřednostní spíše naturalistické pojetí. Ani komiks „The Courtyard“ není výjimkou, i když v případě pokračování „Neonomicon“ zašel přece ještě o něco dál. „The Courtyard“ je komiks více psychedelický než naturalistický, ale i k tomu je potřeba se propracovat.
Hlavním hrdinou je detektiv, který vyšetřuje jeden případ. Není na něm nic až tak zvláštního, kromě toho, že vraždy jsou velmi brutální a policie vlastně pořádně nic neví. Mohlo by to mít spojitost s nějakou drogou, nebo snad s nějakým kultem, což je na jednu stranu pravda, ale detektiv si ani na chvíli nedokáže představit, jakou podobu pravda skutečně má. Neodhalujeme skutečný chod věcí, ale pouze se dovídáme něco málo o tom, jak je svět prorostlý mýtem Cthulhu. Nečekejte, že odhalíte pravdu, nečekejte, že se mýtus výrazně rozvine. Spíš bych řekl, že Alan použil Lovecraftovo dílo jako motiv, který není potřeba rozpracovávat, ale je možné z něj těžit. Zpracování Jacena Burrowse je pak především v druhém sešitě skutečně úžasné, až epické.
„The Courtyard“ je moderní příběh, který se může směle zařadit k tomu, co Lovecraft před devadesáti lety započal. Alan Moore mu rozhodně nedělá žádnou ostudu, protože pojímá legendu nově, v novém prostředí, ale s tím, že zachovává všechny aspekty, které jsou pro mýtus důležité. Nedovíme se toho mnoho, ale od toho máme „Neonomicon“, komiks, který je mnohem naturalističtější a který více útočí na vaši fantazii a více rozpracovává samotný mýtus. „The Courtyard“ je pak skutečně jen povídkou, na které jako by si Alan Moore zkoušel, jak sám může k mýtu Cthulhu přispět.
Hodnocení: 70%