Bažináč: Hejno vran

85%
I pro Bažináče se připravuje něco, co hodně přesahuje hranice jeho močálu. Čeká na něj nepřítel, který dokáže pohltit světlo.

 

Bažináč: Hejno vran

Vydalo nakladatelství BB/art, 2012, 499 Kč

 

Scénář: Alan Moore

Kresba: John Totleben, Rick Veitch, Alfredo Alcala, Stephen Bissette, Stan Woch a Ron Randall

 

„Bažináč“ už se stal stálicí na českém komiksovém trhu a já napjatě očekávám každý díl. Vím, že by bylo jednodušší si sehnat anglickou verzi, dá se snadno koupit na internetu a dovoz by také nemusel být tak drahý, ale radši podpořím kvalitní český překlad. Ten zdobí všechny knihy o Bažináčovi, stejně jako je zdobí příběh Alana Moora a kresba různých autorů. Na trhu je již čtvrtá kniha o tomhle hodně speciálním superhrdinovi, kterého Alan Moore povýšil do první komiksové ligy. Navíc se jedná o komiksy místy skutečně dokonale hororové. Kniha „Hejno vran“ je rozdělena do osmi kapitol, které na sebe vždy nenavazují, tak si je pojďme představit postupně po jedné.

 

Padanče

Když jsem se začetl do příběhu „Padanče“, padla na mě krásná atmosféra 60. let, hipíci, divné seriály v televizi, které se k nám dostaly o třicet až čtyřicet let později, prostě prostředí, kde bylo naprosto normální mít vztah k přírodě. Alan Moore je takový zvláštní hippie asi celý život, navíc ještě inklinuje k magii. Příběh „Padanče“ je vlastně o tom, jaké důsledky může mít propojení se s přírodou na člověka vesměs dobrého a na člověka vesměs zlého. Každý toto propojení pocítí naprosto jinak. I smrt může být krásná.

Obálka českého vydání komiksu Bažináč: Hejno vran.

Bubáci

Vrací se nám náš starý známý. John Constantine z příběhu jen vystoupil, aby se záhy zjevil a zvěstoval, že problémy, které s Bažináčem doposud měli, byly pouze hraní si na písečku v porovnání s tím, co má teprve přijít. Ale John se více projeví v dalším příběhu. „Bubáci“ je skvělou povídkou ve stylu „z vlastního pohledu“, kde ten vlastní pohled je pohled zabijáka. Ty oči! Těch očí zde bude strašně mnoho. Skvěle napsaná a vytvořená povídka, která dokonale zapadá do série. Skoro jako kdyby byla inspirací pro film „Maniak“.

 

Tanec duchů

I „Tanec duchů“ je povídkou, která stojí skvěle sama o sobě, navíc se jedná o skutečně výborný horor, kde je Bažináč pouze vedlejší postavou. Jedna z nejlepších hororových povídek v Bažináčovi vůbec. Je hnusná, je bizarní, je místy i vtipná. Viděl bych to krásně i jako film, který by nějaký béčkový režisér zmrvil. V téhle podobě je to nakonec asi nejlepší. Prásk! Prásk! Tyhle drobné detaily, to je přesně to, co dělá horor hororem a co vás donutí napjatě číst až do konce. PRÁSK!

Ukázka z českého vydání komiksu Bažináč: Hejno vran.

Zjevení

Předchozí příběh měl krátkou vsuvku o tom, že se John Constantine vrátil za Bažináčem, aby ho přiměl vykonat pro něj další úkol. John Constantine je tvrďák, postavu, kterou nemusíte mít rádi, ale stejně vždycky ví, co dělá a dělá to pro dobro lidstva. K Bažináčovi se sice chová jak k podřadnému jedinci, ale tomu to nevadí. „Zjevení“ je vizuálně neskutečně zajímavým příběhem, který si hraje především s tím, že propojuje minulost a přítomnost, realitu a sen. Jednoduchý postup, který však při správně zvolených prvcích dokáže skvěle fungovat. No a finální scéna? To je prostě hororová lahůdka.

 

Sněm stromů

„Zjevení“ nás připravilo na to, že Bažináč má před sebou úkol téměř epických rozměrů. Už nejde jen o jednu bažinu, nejde jen o jeden stát, ale jde o celý svět, celou zeměkouli a možná ještě víc. Nebudu z příběhu prozrazovat mnoho, spíše se zaměřím na to, jak je napsaný. Alanovi se podařilo něco zajímavého. Propojil epický příběh s příběhem jedné ženy. Oba dva jsou neskutečně silné a není snadné rozhodnout, který má na čtenáře větší dopad. Epický příběh teprve roste, ale stejně tak i příběh ženy. Jako kdyby ale oba vedly k fatálnímu konci a já mám pocit, že příběh ženy čtenáře rozhodí o trochu víc.

Ukázka z českého vydání komiksu Bažináč: Hejno vran.

Hejno vran

„Sněm stromů“ skončil a Bažináč ani John Constantine nejsou o moc chytřejší. Rozhodnou se přesto realizovat svůj plán a postavit se tajnému uskupení, které chce zahalit celou Zemi prapůvodní temnotou. I v tomhle případě je epický příběh propojen s osobním, ale epický se dostává do popředí. Díky tomu je povídka krásně hororová s atmosférou, kdy máte skutečně pocit, že z té temnoty na vás něco sáhne. Myslím, že takový komiks by se měl číst někde na samotě, když je všude noc a venku zuří bouře. To by byl teprve zážitek.

 

Povolávání

Schyluje se k něčemu velkému. Brujería byla poražena, ale temná vrána vylétla. Bažináč tomu nedokázal zabránit a raději zachránil Johna Constantina. Je tedy na nich, aby dokázali včas svolat ty nejmocnější bytosti, které jsou zastánci dobra. Je potřeba se obrátit i na ty, jejichž domovem je peklo. Bez nich to nedokážou. Prazvláštní sebranky se vytváří na dvou místech zároveň. Jedna pod vedením Constantina, jedna ve společnosti Bažináče. Ale ví vlastně on, co má dělat? Finále je na dosah. Kapitola je spíše můstkem k poslední, epické „bitvě“, která nás čeká v kapitole závěrečné.

Ukázka z českého vydání komiksu Bažináč: Hejno vran.

Konec

Dvojnásobný rozsah kapitoly oproti předchozím napovídá, že tohle je skutečně konec. Temnota povstala a stojí proti ní všechny mocnosti, které svět má. Každá silná bytost je odhodlána se jí postavit. Dokonce i Spectre se hodlá zapojit. Jenže bude to stačit? Uvědomují si všichni, proti čemu ve skutečnosti stojí? Ne. Až závěr to odhalí i nám samotným.

 

Musím říct, že mám Bažináče raději, když se drží ve své bažině a řeší vlastní problémy. Jakmile dojde na epickou rovinu, už se to trochu moc roztahuje a zapojují se do dění postavy, které si tam možná vložil Moore sám, možná tak učinil na nátlak studia. Nevím, ale tolik mi to nesedí. Epická bitva je však dobojována a my se můžeme těšit na to, co bude dále. Nezapomeňme, že Bažináčova milá byla zatčena policií za to, že někdo zveřejnil její fotky s Bažináčem zrovna ve chvíli, kdy spolu obcovali. Stále je na co se těšit, hlavně proto, že Alan Moore u „Bažináče“ ještě nějakou chvíli vydržel.

 

Hodnocení: 85%