Živí mrtví 23: Šepot a řev
Vydalo nakladatelství Crew, 2017, 299 Kč
Scénář: Robert Kirkman
Kresba: Charlie Adlard a Cliff Rathburn
Kniha "Živí mrtví 22: Nový začátek" mě překvapila tím, že Robert Kirkman dokázal přijít zase s něčím novým, s něčím, co tu ještě nebylo, tedy alespoň v jeho sérii, s něčím, co je nové a docela originální. A přitom je to zase jeden z těch prvků, které se nabízely, ale musel přijít někdo, kdo po nich sáhne. Ano, jedná se o šeptající zombie. Geniální nápad, který na první pohled vypadá podivně, ale při bližším pohledu, při odhalení jednotlivých aspektů, vám dojde, že se jedná o prvek, který vlastně vůbec nenarušuje kánon, ale naopak jej posouvá ještě trochu dál a přidává do něj možnost nového vývoje, odlišného od toho dosavadního. Aneb jak je také možné jinak žít ve věku po zombie apokalypse.
V předchozím dílu jsme se tedy setkali se šeptajícími zombie, v knize "Živí mrtví 23: Šepot a řev" zjistíme, co jsou vlastně zač, protože se přeživším podaří jednu z nich chytnout. A ta zjištění jsou docela zajímavá a trochu přetvářejí to, co si přeživší o světě kolem sebe doposud mysleli. I když by se zdálo, že tohle bude to hlavní, co se bude v knize "Živí mrtví 23: Šepot a řev" odehrávat, ve skutečnosti jsou zde další problémy, s nimiž se musí osady vyrovnávat. Tentokrát není moc zaměřeno na osadu, kde je hlavou Rick Grimes, ale více se zaměřuje na osadu, kterou v současnosti vede Maggie Greene. Tam totiž dochází k problémům. A skoro to vypadá, že ten největší problém, který všichni mají, bude Carl Grimes.
Carl je očividně hodně problematická osobnost, i když ze začátku to s ním vypadá docela v pohodě. Skoro se zdá, že holky na něj letí, jako kdyby byl nějaký magnet, a to i přesto, že mu chybí jedno oko a s ním i kus hlavy. Do toho má práci a vypadá to, že mu řemeslo jde. Jenže má trochu výbušnou povahu, což předvede v hodně silné scéně, i když nutno říct, že v tom není vyloženě viníkem, jen se prostě nedokázal udržet. Následky na sebe však nenechají dlouho čekat. Do toho jsou tu ještě šeptající zombie. A pak také puberta. Možná se až budete divit, k čemu to vlastně povede. Ony následky, které jsou prezentovány na konci knihy "Živí mrtví 23: Šepot a řev" vlastně nejsou nijak velké, ale když si uvědomíte, kam to všechno může s poslední stránkou vést, může se vám zatočit hlava. Tohle totiž může být pro jednotlivé postavy pořádný průser.
Kniha "Živí mrtví 23: Šepot a řev" opět potvrzuje to, že je série natolik silná, že prostě unese i momenty, kdy se na první pohled nic neděje a kdy tolik ani nejde o nemrtvé. Postavy, které zde jsou vytvořeny a které už mají skutečně hodně pevné základy a jasně definované vlastnosti, vás dovedou svým chováním překvapit. Zároveň si uvědomíte, že jednání jednoho jediného člověka může narušit fungování celého většího společenství. Ale proto, že to je ten a ten, je potřeba udělat určité ústupky. Anebo ještě lépe definovat, co je vlastně spravedlnost. To není v případě přeživších jasné, i když se to snaží definovat poměrně přesně. Není se pak čemu divit, že některý z nich ujede, protože prostě nemá jasno v tom, co je správné. Síla série "Živí mrtví" prostě není v tom, že jsou zde zombie, ale že je možné prostřednictvím zombie poukázat na společenské problémy. A na to, jak prostě není možné lidi škatulkovat.
Hodnocení: 80 %
