Spisovatelé

Jeho knihy sbírají jedno ocenění za druhým a přesahují všechny žánry. Dan Simmons se tak může chlubit titulem spisovatele hororu, fantasy, sci-fi, historického žánru, thrillerů a dalších.

Celý život měl blízko ke krvesajům a jiným příšerám, co ničí lidem život. Není divu, vždyť se taky narodil přímo naproti Houses of Parliament v Londýně. Upíry, démony a podobnou havěť poté přenesl na světlo světa ve svých knihách.

Vytvořil jednoho z největších psychopatů dnešní doby. I když měl nejdřív jen malou vedlejší roli, Hannibal Lecter se brzy stal hlavním anti-hrdinou Harrisových knih. Překvapivě se toho o kanibalovi ví mnohem více, než o samotném autorovi.

Whitechapel je místo s ne zrovna pěknou minulostí. Vždycky patřil k těm horším částem Londýna. Umíraly tu prostitutky pod kudlou Jacka Rozparovače, po druhé světové válce byl rozbombardovaný a ve skladech se to jen hemžilo krysami. A do toho přišel na svět James Herbert.

Oživil legendu a stál u zrodu oblíbenosti upírů. Bram Stoker je známý především díky Drákulovi, ale za svůj život napsat osmnáct knih a nejen "Drákula" patří mezi ty hororové.

V osmdesátých letech se svezl na vlnách splatterpunku. Jeho povídky jsou plné deskriptivních popisů brutality, násilí a všemožných tabu. Nebojí se pitvat každý detail až na kost. Vždyť i Stephen King prohlásil: "Viděl jsem budoucnost hororu a její jméno je Clive Barker."

Shirley Jackson byla uznávanou spisovatelkou. Široká veřejnost ji měla tak ráda, že by se ji nikdo neodvážil označit jen za "autorku hororů". V roce 1986 se její román "The Haunting of Hill House" stal nejoblíbenějším dílem v kategorii fantasy a hororu v anketě pořádané J. N. Williamsonem. Povídka "Loterie" se pro změnu ve své kategorii umístila jako druhá. Už jen to ukazuje, že Shirley Jackson nemůže být jen tak zapomenuta.

Film "Ptáci", "Mrtvá a živá" a "Jamaica Inn" od Alfreda Hitchcocka zná většina lidí. Málokdo ale ví, kdo stál u zrodu povídek, které jim byly předlohou. Život jim dala anglická spisovatelka Daphne du Maurier.

Anglický spisovatel M. R. James je na tom podobně jako např. jeho současník Ambrose Bierce. Ač psal výborné a promyšlené strašidelné a duchařské povídky, pro jejichž příběhy a zápletky se nebál používat znalosti získané svou profesí a svým dílem posmrtně poskytl inspiraci mnoha dalším autorům (i když, pravda, jde o u nás takřka neznámá jména) a ač je na něj pamatováno v různých antologiích, jeho jméno jakožto neprávem opomíjená ikona zlaté éry nejen duchařského povídkového hororu, ztrácí na zvuku a významu.

Jistý anglický realista Arnold Bennett kdysi napsal: „Můžete se po léta pohybovat v literárních kruzích a nesetkat se s nikým, kdo by znal Ambrose Bierce. Ale pak náhle zaslechnete nějakého erudovaného studenta, jak šeptá hlasem plným posvátné úcty: ‘Bierce, to je největší žijící prozaik’“. Trefnější citát, vystihující Bierce ve vztahu k jeho spisovatelské profesi, patrně nenaleznete. Ač patří k těm, kdo budovali základy krátké hororové povídky, mezi výčtem známých a zasloužených budovatelů a budovatelek hororového žánru je zpravidla nejednou neprávem opomenut.

S horory by se mělo začít už v raném věku. Ať si rodiče říkají, co chtějí, nic není lepšího než děsivé historky, které přinesou noční můry. Není tedy divu, že se hororový žánr prodral i do dětské literatury. V tomhle případě za brečící děti po nocích může R. L. Stine.

H. P. Lovecraft jako spisovatel hororů ovlivnil spoustu lidí. Některé stihl zaučit ještě osobně. Dobrým příkladem takového člověka je Robert Bloch, spisovatel hororu, detektivek a sci-fi.

Fantasy, sci-fi i horor jdou dohromady. Příkladem je tomu Ray Bradbury, který dokázal přecházet z jednoho žánru do druhého – přinesl nám děsivé zážitky, hořící dystopie i žerty na Marsu. Ve všech třech exceloval a dodnes je jedním z nejuznávanějších autorů nejen hororu.

Prorazit jako spisovatel je dřina. Obzvlášť, když víte, že vás všichni budou srovnávat s otcem, kterého zná celý svět jako krále hororu. Jít v jeho šlépějích by byl nesmysl, takže nezbývá než se pokusit psát pod pseudonymem. Joe Hill, celým jménem Joseph Hillstorm King, to udělal a dokázal, že i bez spojitosti s otcem umí napsat horor, ze kterého běhá mráz po zádech.

Všichni ji znají jako autorku románu "Frankenstein", ale Mary Wollstonecraft Shelley nezůstala jen při jedné knize. Jak zakladatelka science fiction a přispívatelka do hororového žánru žila a kde se vzal nápad na Frankesteina a jeho monstrum?

Řekne-li se Robert Louis Stevenson, mnohým se asi nejprve vybaví vzpomínka na dětská léta strávená u dobrodružného románu „Ostrov pokladů“ a až pak si snad jeho jméno spojí s jiným známým příběhem „Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda“. Ač byl Stevenson převážně dobrodružným spisovatelem, nejen Jekyllem a Hydem zanechal výrazné stopy ve strašidelné literatuře.

Edgar Allan Poe je zakladatelem detektivek, mysteriózních příběhů a spousta jeho povídek a básní vyvolává mrazení v zádech. Jeho díla zná každý, teď se jen seznámit s jeho životem.

Starý český spisovatel a básník, zajímající se o okultismus a tajné mystické společnosti. Velká škoda, že jeho literární fantastické a horrorové povídky naprosto zapadly. Stojí za to, se po nich podívat.

Martin Moudrý a Mark E. Pocha - autoři splatterové sbírky "A bude hůř!" - souhlasili, že přímo pro server Necronomicon poskytnout rozhovor nejen o jejich aktuální společné knize, ale také o tom, co je inspiruje a jak se jejich tvorba dále vyvíjí.

Speciálně pro čtenáře Necronomiconu předkládáme rozhovor s Dušanem Fabianem, kterému nedávno v nakladatelství Wales vyšel první román Invocatio Elementalium.