Stála tam, tiše koukala před starým hotelem. Po chvilce se otočila na kamarády. Prohrála sázku. Za 5 minut je 12 a to znamená, že musí jít do starého hotelu a zůstat tam 1 hodinu. Proč jenom nezůstala v Campu s rodiči? Kdyby tam zůstala, udělala by lépe. Ale ona ne, musela večer se vydat do města, jinak by si nový přátelé pomysleli, že je srab. Takhle si prázdniny a dovolenou opravdu nepředstavovala. Měli to být pohodové prázdniny, na které se tolik těšila. Ale na to už je pozdě myslet…
Dívka se nešťastně otočila. Zhluboka se nadechla. Ještě za sebou uslyšela: ,,zlom vaz,“ od některé z kamarádek. Na nic nečekala a šla do hotelu. Zrovna byla na recepci. Pocítila zvláštní pocit, jako by tu nebyla sama. Podívala se za sebe a na sedačce někdo seděl. Necítila strach, nýbrž byla zvědavá a tak se vydala k dotyčnému. Když k němu přišla, zjistila, že se jedná o muže. Jeho tvář byla zcela pomalovaná. Muž se na ni díval, vstal a půlku tváře jí pomaloval. Nebránila se, brala to jako vtip od nových kamarádů. Náhle od ní odešel a jak rychle se ukázal tak i rychle zmizel.
Dívka stála na recepci sama, zjistila, že fungují výtahy. Jeden se otevřel a v něm byla žena v zajímavých šatech. Dívka si všimla, že její ruce od barvy růžové, náhle se výtah zavřel. Dívka rychle přistoupila a čekala na další výtah. Výtah přijel a otevřel se, v něm byla stejná žena. Překvapeně hleděla na ženu a rychle vkročila do výtahu. Tam na sebe hledí po chvilce žena tiskne ruce na dívčino tričko.
Výtah se náhle otevře, dívka odejde z výtahu a dveře se rychle zavřou. Všimne si, že na koberci jsou barevné stopy. Jde po stopách, až stojí před dveřmi, kde pokračují. S překvapením zjišťuje, že jsou otevřené a se zvědavostí vkročí dovnitř. Tam je u stolu 5 mužů a hrají karty. Náhle vrhnou na dívku pohled a všichni vstanou, pohladí ji, po chvilce si zase sednou a hrají karty. Vůbec nechápe, co to má znamenat. Po chvilce si všimne, že má barevné vlasy.
Z místnosti odchází, naproti jsou barevné dveře, dívka rychle k nim přikročí, otevře dveře a v nich je jen jedna židle a sedící holčička. Ta se na ní podívá, zvedne ruku a gestem naznačí, aby šla k ní.
Přijde k ní a posadí se na protější židli. Holčička se nakloní a pošeptá dívce do ucha: ,,Už nejsi mezi živými, jsi mezi mrtvými.“ A potom jí pomalovala rty.
Dívka odchází z místnosti a zavrtí hlavou, je z toho, co slyšela opravdu zmatená. Má to brát jako vtip? Jde po schodech a na schodišti sedí malý kluk a čte si knížku. Dívka si všimne, že knížka je celá od barvy.
,,Můžu se kouknout, co to čteš,“ zeptá se.
Neodpoví, nýbrž podá dívce knížku, jen jména jsou v ní napsaná a s překvapením zjistí, že poslední je její. V šoku vrátí knížku chlapcovi. Náhle kluk promluví:,,Víš, proč jsi celá od barev? To je uvítání od mrtvých.“
Začíná mít strach, pokračuje po schodech, až je na dalším patře. Uprostřed je zrcadlo, rovnou k němu kráčí. Stojí před ním a vidí sebe, ale je úplně jiná. Má roztrhané oblečení, je celá bledá a je zamazaná od krve. Vypadá jako mrtvola. V tu chvíli se dívce vybaví poslední vzpomínky před smrtí. Když vkročila do recepce, celé horní patro se rozpadlo. Neměla sebemenší šanci na přežití a ani záchranáři ji nedokázali zachránit. Její duše zůstala v hotelu.
Ve světě mrtvých byl hotel zcela v pořádku. Dívka nastoupila do výtahu a jela do recepce. Tam na ni všichni čekali a uvítali ji mezi sebe…
