Příšerný host
The Lodger: A Story of the London Fog
Velká Británie, 1927, 74 minut
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Eliot Stannard, Alfred Hitchcock a Marie Belloc Lowndes
Hrají:
Marie Ault (Paní Bunting)
Arthur Chesney (Pan Bunting)
June (Daisy Bunting)
Malcolm Keen (Joe)
Ivor Novello (Nájemník)
Kdyby digitální technologie existovaly již dříve, dnes bychom se nebavili o snímku „Příšerný host“, ale o jiném Hitchcockově kousku, který se jmenoval „Skalní orel“ (v originále „The Mountain Eagle“). Mělo se jednat o thriller s romantickými prvky, který se však nedochoval. Údajně došlo k tomu, že se kopie ztratily již velmi brzy po premiéře, která podle všeho nijak závratně úspěšná nebyla. Sám Alfred Hitchcock film později označil za špatný a ani příliš nelitoval, že se ztratil. Nikoli však milióny fanoušků, kteří mohou stále doufat. Člověk nikdy neví, ale sám velmi pochybuju, že by se ještě mohla objevit kopie, která by byla dostatečně zachovalá.
Ale netruchleme nad rozlitým mlékem a podívejme se na film, který dochován byl a který představoval průlom v Hitchově kariéře. „Příšerný host“ byl později označen za první skutečně hitchcockovský film, a to i samotným autorem. Není se čemu divit. Navíc to byl film, který měl úspěch a který dovolil uvedení dalších filmů jako Zahrada rozkoše nebo i ztracený „Skalní orel“. Síla filmu je totiž v tom, že dokáže vzbuzovat emoci, kterou se Hitch proslavil. Samozřejmě mám na mysli strach.
Film má několik prvků, které dokonale budují atmosféru strachu, nejistoty a plíživého děsu. Tím prvním prvkem je prostředí. V originálním názvu není nadarmo, že se jedná o příběh londýnské mlhy. Ta zde hraje celkem důležitou roli. Vrah se v ní skrývá, jako zjevení z ní může vystoupit kdokoli. Otevřete dveře a jediné, co vidíte, je hustá mlha, která vám zabraňuje vidět cokoli dalšího. Co se v ní skrývá? Co na vás může zaútočit? V tomhle případě je to vrah. V Londýně totiž někdo vraždí krásné blondýny (Hitchcockova posedlost) a policie je na něj krátká.
Vrah si říká „The Avenger“ a městem jde strach. Kdo bude jeho další oběť? Toto se dovídáme hlavně z novinových zpráv, příběh se zaměřuje na něco jiného. Do velkého domu přijmou nového nájemníka. Na první pohled je trochu zvláštní. Při prvním setkání připomíná Conrada Veidta z filmu „Muž, který se směje“ – film byl uveden o rok později. Nájemník není zrovna osobou, která by nevzbuzovala podezření, a tak se není čemu divit, že jeho domácí záhy dojdou prozření, že právě tenhle podivín je vrahem, který si vybírá krásné blondýnky a zabíjí je. Navíc se začíná až nebývale přátelit s jejich dcerou, což rozhodně nemohou nechat jen tak. Muž je zatčen policií, ale do vězení se nedostane.
Domnělého vraha čeká něco horšího. Je ulicemi naháněn jako lovná zvěř. Hodně to připomíná závěrečnou scénu z filmu „Fantom opery“. Nakonec je chycen, ale k jeho štěstí není lynčován. Zachrání ho doslova zpráva shůry. Alfred Hitchcock zde rozjíždí téma, které ho zajímalo celou jeho kariéru. Člověk se ocitá v situaci, z níž nevidí východisko. Je obviněn z něčeho, co nespáchal, i když to pro diváka není úplně jisté. Následně má být předán spravedlnosti, ale brání se, což na něj vrhá ještě temnější stín podezření. To, zda se zachrání, nemusí souviset jen s tím, jak je schopný, ale i s tím, že je mu prostě přáno. Buď má přátele anebo na něj někdo dohlíží. Ve filmu se tak objevuje téma, s nímž se u mistra ještě setkáme. Stejně jako s krásnými ženami. Daisy si zde zahrála herečka s krátkým a krásným jménem June. „Příšerný host“ byl pro ni vrcholem její krátké kariéry. V herectví se více příliš neujala, i když Hitchcocka ještě přežila.
„Příšerný host“ je jasnou ukázkou toho, že Alfred Hitchcock měl nadání, které se mu podařilo prokázat velmi brzy, a tak mohl ještě dlouhých padesát let pokračovat ve své činnosti. Mimochodem, když už jsme u těch začátků, ve třetí minutě se objeví sám mistr ve svém klasickém cameu. Tentokrát je ještě méně postřehnutelný než kdy jindy, protože je k divákovi celou dobu zády, navíc v mládí měl ještě tmavé vlasy. Přesto ten chlapík, co zuřivě telefonuje za stolem je právě Alfred Hitchcock.
Hodnocení: 80%
Osobní žebříček
Snímek „Příšerný host“ pozměnil pořadí předchozích filmů docela razantně, a tak tady je nová verze mého žebříčku. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.
1. „Psycho“
2. Ptáci
3. „Příšerný host“
4. Zběsilost
