Jamaica Inn
Velká Británie, 1939, 108 minut
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Sidney Gilliat, Joan Harrison, Alma Reville a J. B. Priestley podle románu Daphne Du Maurier
Hrají:
Charles Laughton (Sir Humphrey Pengallan)
Horace Hodges (Komorník)
Hay Petrie (Podkoní)
Leslie Banks (Joss Merlyn)
Daphne Du Maurier byla jednou z oblíbených autorek Hitchcocka, protože jak jinak si vysvětlit, že pro film adaptoval hned tři její příběhy. „Ptáci“ jsou asi adaptací nejslavnější, ale velmi brzy nás čeká také návrat k filmu „Mrtvá a živá“. První adaptací jejího díla byl však film „Jamaica Inn“. Jedná se o poměrně uznávanou knihu, která dokáže čtenáře zaujmout i dnes. Napínavý příběh, který se odehrává v minulosti (první polovina 19. století). Tohle samo o sobě je trochu zvláštní skutečnost, protože Alfred Hitchcock rozhodně nebyl z těch autorů, kteří by se historickým příběhům věnovali ve větší míře.
Kromě výše zmíněných děl je Daphne Du Maurier autorkou novely „Not After Midnight“, která byla pro film adaptována jako Teď se nedívej. Možná kdyby si Alfred Hitchcock vybral raději tento příběh, dopadlo by to lépe. Takhle ale bohužel musím konstatovat, že svým filmem „Jamaica Inn“ zklamal. I když je kniha napínavou, Hitchcockovi se to na plátno převést nepodařilo, což je vzhledem k jeho pověsti paradoxní. Přesto se ve svém pojetí rozhodně snažil a nelze říct, že by snímek odbyl.
Hned úvod dokáže navnadit. Scéna na lodi a na břehu je skutečně velkolepá, musela být velmi náročná na natočení, ale vyplatila se. Vypadá prostě dobře a skvěle vtáhne do děje. Jenže epický úvod nás zavede do konverzačního dramatu. Tohle je bohužel problém filmu. K závěru sice zase získává náboj, ale mezi tím je to takový nevýrazný příběh, náhled na opuštěné místo, kde se skupinka lidí snaží žít, jak to jen jde.
Mladá žena přijíždí do Cornwallu, aby se zde setkala se svou tetou. Její strýc je hospodský v Jamaica Inn. Co je ale důležitější, to je skutečnost, že hospoda je vlastněna bandity, kteří nutí lodě přistát u břehů, aby je pak mohli vyloupit. Vůdcem bandy je na první pohled celkem slizký džentlmen Sir Humphrey Pengallan, který podlehne kouzlu mladé Mary. Dívka mu však místo opětování citů začíná komplikovat jeho plány. Stále více proniká k pravdě, až nakonec musí dojít na fatální vyústění. Zajímavé je, že zde chybí výrazný hlavní mužský hrdina, princ, který by se o Mary postaral.
Alfred Hitchcock si dle mého vybral špatnou látku, anebo ji natočil prostě ze špatného úhlu pohledu. Jsou zde skvělé momenty, které jsou i zapamatovatelné, ale jinak film trpí tím, že je jednoduše nezajímavý, nudný. Pokud se tu něco děje, tak potom velmi pomalu, což je pro diváka prost těžko únosné. Scény na pobřeží jsou výborné, když dojde na finální konfrontaci, film nabírá dech, ale to nic nezmění na tom, že do té doby to prostě nebylo ono.
Hodnocení: 50%
Osobní žebříček
Ani spojení Daphne Du Maurier s Alfredem Hitchcockem nemusí být zárukou veledíla. „Jamaica Inn“ je pro mě jedním ze slabších kusů. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.
1. „Psycho“
2. „Ptáci“
4. „Muž, který věděl příliš mnoho“ (1934)
5. „Příšerný host“
6. „Mladý a nezkušený“
7. „Její zpověď“
8. Zběsilost
9. „Vražda!“
10. „Sabotáž“
11. The 39 Steps
12. Secret Agent
13. „Číslo sedmnáct“
14. Farmářova žena
15. Zahrada rozkoše
16. „...a neuveď nás v pokušení“
17. „Žena se špatnou pověstí“
18. „Boj na nůž“
19. Juno a páv
20. „Jamaica Inn“
21. „Co moře pohltí“
23. „Světový šampion“
25. Na šikmé ploše
