Rodinné spiknutí
Family Plot
USA, 1976, 100 minut
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Ernest Lehnam podle románu Vioctora Canninga
Hrají:
Karen Black (Fran)
Bruce Dern (George Lumley)
Barbara Harris (Blanche Tyler)
William Devane (Arthur Adamson)
Předposledním snímkem Alfreda Hitchcocka před ukončením jeho kariéry, byl film Zběsilost, ale tomu jsem se na Necronomiconu již v minulosti věnoval, a tak je třeba přejít rovnou k tomu filmu poslednímu, s nímž se Mistr napětí rozloučil se svým publikem a který natočil v roce 1976, tedy čtyři roky před svou smrtí. „Rodinné spiknutí“ se však nemělo stát posledním Hitchcockovým filmem, ale o tom v závěru recenze. Zajímavostí filmu je skutečnost, že hudbu složil John Williams, a to hned jako další projekt po „Čelistech“.
V posledních filmech se Alfred Hitchcock odpoutal od hororového napětí a raději volil cestu jemnějších, méně temných filmů. Jako kdyby po „Psychu“ a „Ptácích“ měl těch hororů dost a raději se vrátil k látce, která bude přece jen trochu víc odlehčená. Humor v jeho filmech opět nechyběl a bylo ho snad i více než dřív. Zběsilost je toho důkazem. Chvílemi to bylo v podstatě divadelní absurdní drama.
„Rodinné spiknutí“ není přímo takovým filmem, přesto je odlehčen. Autor předlohy doufal v temnější provedení, ale Alfred Hitchcock si opět zvolil svou cestu a více méně s ní i tentokrát slavil úspěch. Na druhou stranu, ani v tomto případě nenatočil film, který by byl zmiňován mezi jeho nejlepšími kusy, a to celkem zaslouženě. Něco mu chybí a většinou je to napětí. Jako kdyby Mistr napětí už přesně nevěděl, jaké zvolit záběry, jak vést příběh takovým způsobem, který bude dostatečně zajímavý. Tempo je velmi pomalé, téměř statické.
Bruce Dern se objevil již v menší roli ve snímku Marnie, a tak mu Alfred Hitchcock tentokrát svěřil větší roli, vlastně roli hlavní, ve filmu, který spojuje jedno medium a heist movie, kde se několik osob snaží dostat k diamantu. Není to můj šálek čaje a film ani nemá potřebný humor. Například scéna s tím, jak selžou brzdy, mi přišla dobře pojatá, ale strašně špatně natočená. A to je škoda. Přesto je nejhorší na celém snímku jeho pomalé tempo a neschopnost diváka trochu vtáhnout.
Tím úplně poslední filmem, který už Alfred Hitchcock nestihl natočit, měl být snímek „The Short Night“. Ten byl anoncován již na konci 60. let, ale na jeho realizaci se dostalo až na sklonku 70. let. Okolnosti však nechtěly tomu, aby film, který měl znovu do scénáře převést Ernest Lehman spolu s Jasonem Costiganem, nespatřil světlo světa. Příčinou bylo Hitchcockovo zdraví, které se zhoršovalo, ale také stav jeho ženy, Almy Reville, která prodělala mrtvici. Scénář byl napsán, hlavní roli měl ztvárnit Walter Matthau, ale 29. dubna 1980 Alfred Hitchcock umírá na selhání ledvin a Alma Reville jej následuje o dva roky později. Umírá přirozenou smrtí. Oba dva po sobě ale zanechali neskutečné dílo, rozsáhlé a bohaté, ale především neskutečně kvalitní.
Hodnocení: 60 %
Osobní žebříček
Rozloučení s kariérou, které mohlo být lepší, ale přesto úplně nezklamalo. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.
1. „Psycho“
3. Vertigo
4. Na sever severozápadní linkou
5. „Ptáci“
6. Provaz
7. „Nesprávný muž“
9. „Mrtvá a živá“
11. Rozdvojená duše
12. Marnie
13. „Ani stín podezření“
15. „Muž, který věděl příliš mnoho“ (1956)
16. „Muž, který věděl příliš mnoho“ (1934)
17. „Podezření“
18. „Příšerný host“
19. Chyťte zloděje
20. „Pověstný muž“
21. Zpovídám se
22. „Záchranný člun“
23. „Potíže s Harrym“
24. Roztržená opona
25. „Mladý a nezkušený“
27. Sabotér
28. „Její zpověď“
29. Zběsilost
30 „Vražda!“
31. „Sabotáž“
32. „Pan Smith s manželkou“
33. The 39 Steps
34. Secret Agent
35. „Číslo sedmnáct“
36. Farmářova žena
37. Zahrada rozkoše
38. Hrůza na jevišti
39. „...a neuveď nás v pokušení“
40. „Žena se špatnou pověstí“
41. „Boj na nůž“
42. Juno a páv
43. „Případ Caradineová“
44. „Bon Voyage“
45. Jamaica Inn
46. „Rodinné spiknutí“
48. „Co moře pohltí“
50. „Světový šampion“
51. „Malgašské dobrodružství“
53. Na šikmé ploše
54. Topaz
