Provaz
Rope
USA, 1948, 80 minut
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Hume Cronyn, Arthur Laurents a Ben Hecht podle hry Patricka Hamiltona
Hrají:
Dick Hogan (David Kentley)
John Dall (Brandon)
Farley Granger (Phillip)
James Stewart (Rupert Cadell)
„Mluvil jste o mně doufám v dobrém?“ obrací se Janet na Brandona.
„Zasloužíte si to?“ odvětí Rupert Cadell.
Nástup Jamese Stewarta do filmu je skutečně výborný. Jakmile se zde objeví, stoupá kvalita herectví ještě o stupínek, možná dva výše, a to už do té chvíle byla na velmi vysoké úrovni, za kterou mohli hlavně John Dall a Farley Granger. Jejich dialogy jsou úderné, zajímavé, nenudí. Tohle bylo naprosto nezbytné, protože i když má snímek pouze 80 minut, odehrává se na jediném místě. Pokud by herci nebyli dostatečně dobře směřováni, pokud by oni sami nehráli dost kvalitně, film by i při krátké stopáži dokázal uspat. Mistr napětí se ale postaral o to, aby se tak nestalo. Už filmem „Záchranný člun“ dokázal, že mu malá dějová plocha nevadí.
Brandon, Phillip a David jsou dobří kamarádi. Studovali spolu a dobře se znají. David je pak možná trochu překvapen, když dvojice jeho kamarádů vytáhne provaz a uškrtí ho. Tohle je úvodní scéna, východisko, od kterého se celý snímek odvíjí. Mladí muži se rozhodli, že Davida zabíjí jen tak, prostě proto, aby spáchali dokonalí zločin. Hned na to totiž pořádají party, kdy mrtvý je stále ještě na místě v truhle. Chtějí tak dát na odiv, jak jsou schopní, když jim na vraždu nikdo nepřijde.
Možná, jenom možná by se jim to i podařilo, ale to by nesměl na party přijít i jejich profesor, Rupert Cadell, který se od ostatních osob na večírku přece jen liší. Vypadá vnímavější. Pohledy Jamese Stewarta v této roli jsou k nezaplacení. Ten člověk skutečně dokáže hrát očima. Je to on, kdo je ozdobou filmu, je to on, kdo na první pohled jako jediný může zjistit, že se tady skutečně něco stalo. Oni chlapci zabijáčtí dávají dost indicií, jejich hovory se stáčí nebezpečným směrem, ale je to pouze Rupert, který dokáže odhalit, že to není jen takové hraní si, že je za tím nejspíš něco víc.
Alfred Hitchcock, díky tomu, že natáčel snímek na jediném místě, rozhodl se pro dlouhé záběry bez střihu. Celkový počet scén ve filmu se zastavil na čísle deset. Nejkratší má 4 minuty 37 sekund, nejdelší pak celých 10 minut a 6 sekund. Mistr tak ukázal, že je schopen natočit skutečně výtečný film, a to bez toho, aby musel film zásadně stříhat. Prokázal tak své mistrovství v další kategorii. Jsem si ale jistý, že si herci některé scény a jejich opakování asi dost vytrpěli. Na jejich výkonech to však není rozhodně znát, alespoň ne v tom negativním smyslu slova.
Na Alfredovi Hitchcockovi mě baví, že nic nepodcení. Ať natáčel film, který se trochu podobal tomu, co ve své filmografii už měl, anebo snímek naprosto nový, originální, a to i pojetím, vždycky to zvládl s naprostou sebedůvěrou. Nebo alespoň skoro vždy. Ani vám nepřijde, že poprvé koukáte na Hitchcockův film v barvě, protože jeho přechod k barvám byl naprosto přirozený.
Hodnocení: 90 %
Osobní žebříček
Malý prostor stačí k tomu, aby se rozehrálo skvělé napínavé drama. Skvělí herci a dobrý scénář jsou základem. Alfred Hitchcock dokazuje, že je mu jedno, jestli natáčí doma, v Americe, s barvou nebo černobíle, zvukově, nebo bez zvuku. Vždy předvádí mistrovství. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.
1. „Psycho“
2. „Ptáci“
3. „Provaz“
4. „Mrtvá a živá“
6. „Ani stín podezření“
8. „Muž, který věděl příliš mnoho“ (1934)
9. „Podezření“
10. „Příšerný host“
11. „Pověstný muž“
12. „Záchranný člun“
13. „Mladý a nezkušený“
15. Sabotér
16. „Její zpověď“
17. Zběsilost
18. „Vražda!“
19. „Sabotáž“
20. „Pan Smith s manželkou“
21. The 39 Steps
22. Secret Agent
23. „Číslo sedmnáct“
24. Farmářova žena
25. Zahrada rozkoše
26. „...a neuveď nás v pokušení“
27. „Žena se špatnou pověstí“
28. „Boj na nůž“
29. Juno a páv
30. „Případ Caradineová“
31. „Bon Voyage“
32. Jamaica Inn
33. „Co moře pohltí“
35. „Světový šampion“
36. „Malgašské dobrodružství“
38. Na šikmé ploše