Farmářova žena
The Farmer’s Wife
Velká Británie, 1928, 129 minut
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Leslie Arliss, Alfred Hitchcock, J. E. Hunter, Norman Lee, Eden Phillpotts a Eliot Stannard
Hrají:
Jameson Thomas (Farmář Sweetland)
Lillian Hall-Davis (Araminta Dench)
Gordon Harker (Churdles Ash)
Gibb McLaughlin (Henry Coaker)
RECENZE OBSAHUJE SPOILERY!
Alfred Hitchcock není člověk, který by neměl smysl pro humor. Právě naopak. Ve většině jeho filmů, i těch nejhororovějších, včetně filmů jako „Psycho“, je obsažen humor. Je to třeba jen v jedné scéně, ale přesto se pousmějete. Alfred Hitchcock byl prostě takový. Pokukoval na vás někde z rohu (ne vždy doslovně, protože ve filmu „Farmářova žena“ se vůbec neobjeví), aby na vás mohl bafnout s nějakým vtípkem, nebo vás pořádně vyděsit. Za svou kariéru ovšem nenatočil mnoho filmů, které by byly čistě komedií. „Farmářova žena“ je však jedním z nich.
Zápletka snímku je vlastně velmi jednoduchá. Na začátku filmu farmář Sweetland, vdovec, vdává svou jedinou dceru. Není ze svatby příliš šťastný. Ne snad proto, že by se mu ženich nezamlouval, ale proto, že ví, co bude následovat. Zůstane sám. Nemá ženu, s kterou by byl, a to je představa, která se mu příliš nelíbí. Také se s ní nehodlá jen tak smířit a rozhodne se, že se znovu ožení. Spolu se svou mladou a krásnou hospodyní (Lillian Hall-Davis, o jejímž osudu jsem psal již u snímku „Světový šampion“) si udělá seznam žen, které by mohly být jeho manželkami. Začíná testování.
Farmář zjišťuje, že najít si novou ženu není vůbec nic jednoduchého. Bude muset hodně vybírat, seznámit se s novými ženami, kdy mu snad ani jedna nebude vyhovovat. Jenže jak už to tak u romantických filmů bývá, ta pravá nečeká zase tak daleko, jak si dotyčný myslí. Ano, čeká nás skutečně romantický film se vším všudy, v němž nemá smysl hledat něco, co by odkazovalo na děsivost dalších Hitchcockových spektáklů. Alfred Hitchcock nebyl hororový autor, ale byl všestranným umělcem, což v téhle místy skutečně vtipné romantické komedii dokázal.
Film si přímo nehraje na něco víc, než čím je, ale z některých záběrů, z toho, jak kamera stojí, jak se dívá na jednotlivé herce, z toho je přece jen poznat, že člověk nesleduje tuctového tvůrce, ale někoho, kdo už ve svém mladém věku věděl, co vlastně dělá. Navíc to byl člověk, který si uměl pohrávat i s triky, které zde jsou skutečně příjemné. Objevování se a prosvítání postav, které je většinou spíše spojováno s hororem, je zde použito pro krásnou scénu farmářova pochopení. Jednoduché, ale velmi účinné.
Co musím vyzdvihnout, to jsou herecké výkony. Jsou přehrávané, samozřejmě, je to němý film, místy vlastně čistá groteska, ale když dojde na krásné sblížení se v závěru, když sledujete, jak něžně se dokáže Lillian tvářit, uvědomíte si, že nešlo o obyčejné přehrávání, ale skutečně o hraní. Být přesvědčivý v němém filmu je těžké, hlavně dnešní divák vnímá němý film jinak, ale myslím si, že v tomhle případě herectví dvou hlavních postav neurazí, ale potěší.
„Farmářova žena“ v sobě nemá nic, co se objevilo ve filmu „Příšerný host“. Nechybí zde však napětí, které cítíte, když se díváte na hospodyňku, která miluje svého pána, ale on jako kdyby ji ani neviděl. Hitchcockův romantický film tak vůbec nevyznívá hloupě, ale naopak velmi dobře, s ženou soucítíte, přejete jí, aby si jí farmář konečně všiml. „Farmářova žena“ není velký film, ale rozhodně neurazí, a to ani v dnešní době. Ukazuje se tak nadčasovost tvůrce nejen v jeho oblíbeném žánru thrillerů.
Hodnocení: 65%
Osobní žebříček
Tahle romantická komedie se mi zamlouvala, hlavně je to asi mojí slabostí pro grotesky, kterou si stále odmítám přiznat. Žebříček není dán počtem procent, kolik jsem filmu dal, ale i dalšími subjektivními faktory.
1. „Psycho“
2. Ptáci
3. „Příšerný host“
4. Zběsilost
5. „Farmářova žena“
7. „Světový šampion“
