Svědectví

Román Svědectví je pátým počinem vydaným pod jménem spisovatele Stephena Kinga, čtvrtým pokud počítáme pouze romány, ale s vydáním The Stand, jak zní originální název, to není tak jednoduché a kniha sama o sobě má poměrně zajímavou historii, s níž se v našich luzích a hájích bohužel zatím nemáme možnost seznámit.

 

 

Stephen King - The Stand

Originální vydání:
1978, Doubleday

Český překlad této verze nevyšel

Stephen King - The Stand (Complete & Uncut)

Originální vydání:
1990, Doubleday

České vydání: 1995, Laser, Plzeň

Překlad: David Záleský a Tomáš Zábranský

 

   První vydání, a zároveň první verze, knihy vyšlo v roce 1978, proto jej také uvádím jako další román po Noční směně, ale ona vyšla ještě jedna verze a to v roce 1990. U obou let samozřejmě myslím jejich americké vydání. U nás totiž první verze vůbec nevyšla a té druhé se to podařilo v roce 1995, což je zatím u nás první i poslední datum vydání. A proč vlastně vyšly dvě různé verze a co je na nich jiného?
   Jelikož bylo Svědectví autorovým teprve čtvrtým románem, vydavatelství se nezdálo, aby se kniha prodávala příliš draho, neboť si vypočítali, že by se jim peníze nejspíš nevrátili. A proč by náklady na vydání byly tak vysoké? Odpověď je nasnadě, pokud víme, že Kingův rukopis měl úctyhodných 1 200 stránek. No řekněte, na čtvrtý román to ujde, ne? A tak byl tedy spisovatel donucen zkracovat. Tuhle úlohu mu tedy vůbec nezávidím, protože osekat svého vlastního potomka, s nímž se několik let piplal, rozhodně není nic snadného. A tak tedy King zkrátil Svědectví zhruba o čtyři sta stránek děje, tedy třetina děje přišla v niveč. Nic se však nedalo dělat, osmisetstránkový román vyšel a sklidil úspěch. Pro mnohé čtenáře je Svědectví jejich nejoblíbenější kingovkou. Pokud mohu mluvit za sebe, je i pro mě jednou z těch nejlepších.
   Víme, jak vznikla a proč musela vzniknout zkrácená první verze, ale ještě nám chybí vysvětlit, proč se na pultech objevila druhá, původní a nezkrácená, více méně nezkrácená. King byl oblíbený autor a s přibývajícími roky jeho popularita stále rostla. A fanoušci věděli o tom, že dosud vydané Svědectví je okleštěné. Začali tedy autorovi psát, že by jim ale vůbec nevadilo, kdyby mezi prodejce vyslal kompletní příběh, se všemi končetinami, jež byly uzmuty. King jejich volání vyslyšel, ze šuplíku vyhrabal oněch dvanáct set stránek, nějaké strčil zpátky, pár jich připsal a na světě se objevilo kompletní a nezkrácené Svědectví, jež nakladatelství Laser přineslo i nám.
   V čem se obě verze liší kromě počtu stran? Nejlépe to vyjádřil sám autor v předmluvě nezkrácené verze. Staré postavy nejednají nově, jen prožívají události, které sice nejsou naprosto zásadní pro děj, ale jsou jeho kořením, což King dokládá na pohádce O Jeníčkovi a Mařence. Jeho zkrácená verze popisující pouze děj stojí skutečně za přečtení. Takže oproti kratší verzi je zde více epizod pojednávajících o jednotlivých postavách, což však nám Čechům nijak nepřijde, neboť známe jen delší verzi, pokud tedy nemáme anglický originál původního vydání.

Přebal amerického kompletního a nezkráceného vydání


   Román je rozdělen na tři knihy nesoucí názvy Kapitán Trips, Na palubě a Svědectví, kniha má i prolog s názvem Kruh se otevírá a epilog Kruh se uzavírá. Jednotlivé části jsou opět rozděleny na kapitoly jako tomu bylo u Osvícení. Každá kniha, a stejně tak prolog i epilog, začíná úryvky z písní, tentokrát žádné citace knih nebo básní jiných autorů.
   V úvodu nás King přivádí na armádní základnu, kde došlo ke katastrofě. Zkoumal se zde kmen chřipky (nese jméno Kapitán Trips), kterému se podařilo překonat veškerá bezpečností opatření, zabít všechny vědce a dokonce se dostat i ven, kde nakazil hlídače, jež měl dohlížet na zabezpečení a pokud by došlo k nějakému problému, vše uzavřít. Charlie, jak se hlídač jmenuje, však základnu uzavřít nestihl a nakažený odjíždí se ženou a dítětem pryč. Téměř mrtví přijíždějí do malého texaského městečka, kde nakazí spoustu dalších obyvatel. Americká armáda město uzavře a nemocné lidi odváží do vědeckého centra, kde mají zůstat v karanténě a vir se má zkoumat. Opatření jsou však slabá a smrtelná nemoc se šíří dál a dál, lidé umírají geometrickou řadou.
   Během několika týdnů vymře většina populace na Zemi. Nemohu si pomoct, ale mám pocit, že Stephen King chtěl Kapitánem Tripsem trochu zaútočit na americkou armádu, která vyvíjela a vyvíjí smrtelné viry, ale také na různé prapodivné lékařské experimenty, které v šedesátých a sedmdesátých letech v Americe probíhaly jako na běžícím pásu, což King použil i v románu Žhářka. Představa prázdného světa je skutečně děsivá a zvlášť, když si všude představíte auta, jež se snažila odjet z velkých měst a zablokovala všechny silnice, auta, s nimiž už nikdy nikdo nepohne, dolehne na vás pochmurná nálada. Mně osobně učaroval vylidněný New York. Tak obrovské město je najednou bez populace. Domy stále stojí na svých místech, ulice jsou zapráskané našimi čtyřkolými miláčky, v nichž ještě stále sedí řidiči, avšak mrtví působením nemoci. Scéna, kdy jeden z hrdinů, a že je hlavních postav v knížce skutečně hodně, zpěvák Larry Underwood prochází ztemnělým Lincolnovým tunelem, neví, na co může šlápnout, neví, co je metr před ním, je doslova úchvatná a strachvzbuzující, pro mě nezapomenutelná.

Gary Sinise alias Stu Redman je odváděn jako možný nakažený


   Kapitán Trips „vyčistil“ lidstvo a z něj zůstali, no otázkou je, jestli ti nejlepší… Ale nějací lidé přežili. Když se podíváme na obálku prvního amerického vydání, spatříme tam bílého chlapíka bojujícího s černým. A tohle je princip knihy, boj dobra se zlem, ale než se k samotnému souboji dostaneme, musí hrdinové, ať už ti kladní či záporní, projít dlouhou cestu. Ti „dobří“ jsou jakýmsi hlasem voláni k vesnici Hemingford Home, kde žije stoletá Matka Abagail, jež je „božím poslem“ a zavede je do městečka Boulder v Coloradu (s tímto městem se můžeme setkat i v Osvícení), kde mají vystavět své nové město tzv. Svobodnou zónu. Ti druzí putují do Las Vegas, kam jinam, aby zde sloužili Randallovi Flaggovi, který je v podstatě ďáblem (pozor! ďáblem, ne Satanem) na Zemi a představuje Zlo, kde velké z je na místě.
   Máme tedy dva tábory, Svobodnou zónu a Las Vegas. Dobro a Zlo. Je jasné, že pokud Zóna něco neudělá, Vegas se na ně postupem času vrhne, silnější, než je nyní, a všechny je pobije. Je tedy vyslána skupina, která má Flagga svrhnout a dát tak možnost vzniknout novému, dobrému světu. Ale je možné, aby pár lidí zničilo zplozence pekla? A mohou mít ženy v tomto světě vlastně děti? Co když virus, který je i nadále ve vzduchu, všechny novorozence zabije a člověk na Zemi přece jen úplně vymře? Předpokládám, že je jasné, že Svědectví na tyto otázky odpoví.
   Kromě skvělého a rozsáhlého příběhu je kniha úchvatná ještě jednou věcí a to jsou postavy. Je jich zde skutečně velké množství, ale všechny stojí za to a některé se vám nezapomenutelně vryjí do paměti. Larry Underwood, zpěvák a bohém, který musí hodně pozměnit své hodnoty, Stu Redman, obyčejný chlapík, jež je vržen do víru šílených událostí a stává se v podstatě největším hrdinou celého nového světa, Frannie Goldsmithová, která trpěla pod svou matkou a milovala svého otce, se nyní stává jednou z dalších důležitých osob Svobodné zóny, Harold Lauder, hoch, jehož nikdo neměl rád a jenž miluje Frannie, se nakonec stává stoupencem Flagga a pěkně zavaří lidem v Boulderu, Popeláč, šílenec, co miluje oheň a výbuchy, a nakonec i samotný Randall Flagg, který vás nenechá na pochybách, že je Zlem. Kudy prochází, tam umírají zvířata. Podobná scéna se objevila v Constantinovi.

Corin Nemec byl pro roli Harolda Laudera vybrán určitě správně


   Kniha je díky množství postav, různým dějovým odbočkám a samotné své délce poměrně náročná, mnohé čtenáře může odradit i filozofování a různé řeči o Bohu, ale pokud se do Svědectví začtete, příběh vás zaujme a nakonec možná i uchvátí. Řekl bych, že právě díky rozpínavosti děje, jež se soustředí na mnoho hrdinů, je kniha zajímavá, nesledujeme jen jednoho reka, ale hned několik, prožíváme ne jeden, ale mnoho životů. Právě pro tohle mám Kinga tolik rád a právě proto mám nejraději jeho nejdelší díla jako je právě Svědectví, To anebo sága Temná věž. Autor rozehrává složitou rošádu a já jen dychtím dojít konce a dovědět se, jak to dopadne, i když si pak říkám: „Škoda, že to nebylo ještě o něco delší.“
   Svědectví se dočkalo v roce 1994 filmového zpracování a to v podobě čtyřdílné televizní minisérie, ke které napsal scénář sám King. U nás je série uváděna většinou jako Poslední boj. Ze známějších herců si zde zahráli dva. Role Stu Redmana se chopil Gary Sinise, jehož můžeme vidět ve skvělé adaptaci Zelené míle, a role Harolda Lauder, i když podle knihy si ho člověk představí jinak, se ujal Corin Nemec, známý jako Jonas Quinn ze seriálu Hvězdná brána. Režisérem filmu je Mick Garris, který stojí za dalšími televizními adaptacemi románů Mistra hororu, jakými jsou Beznaděj, Osvícení (minisérie z roku 1997) anebo i netelevizní Jízda na střele.
   Začínat u Kinga se Svědectvím bych asi nedoporučoval, lépe by bylo na začátek zkusit například Prokletí Salemu, ale až se prokoušete více romány od tohoto autora, nebál bych se po Svědectví sáhnout. King prohlašuje, že sám Svědectví příliš rád nemá, ale podle jeho fanoušků je právě toto dílo jedním z jeho nejlepších, s čímž musím souhlasit.

Vaše komentáře

:-) počítačový robot :-)
"Svědectví" je nejlepší, co King napsal, ať už se on sám na to dívá jak chce. "Svědectví" v úplném rozsahu 1200 stran je zároveň naprosto nesehnatelná kniha. Zajímalo by mě, jestli by se našlo dost "King-fanatiků", kteří by se podepsali pod případný otevřený dopis směřovaný k nakladatelství Laser, ve kterém bychom kolektivně škemrali o otevření tajných skladů Laser books, nebo o nové vydání "Svědectví". V množství a jednotě je prý síla ! :-)
Tohle je a není vtip - přeberte si to.
:-) počítačový robot :-) 05.04.2007 07:33:14 Reagovat Přidat nový komentář
Martin Štefko
No já bych si počkal. Třeba se dočkáme toho, že Svědectví znovu vydá Dobrovský, protože třeba teď vydal vlastní verzi Dračích očí, která má mimochodem skvělej přebal. Tak proč by v budoucnu nevydal i Svědectví.
Martin Štefko 06.04.2007 22:13:14 Reagovat Přidat nový komentář