Misery

Pokud máte rádi horory, které jsou přeplněny příšerami se spoustou drápů, chlupů, špičatých zubů, tlap, křídel, chapadel a kdoví čeho ještě, tuhle knihu spíš vynechte. Ale pokud jste těmi, kdo mají rádi horor jakýkoli a v hlavní roli jim nevadí člověk-psychopat, tak Misery musíte přečíst. Už jen z toho důvodu, že tentokrát není v roli psychopata muž, ale žena. A věřte, že i žena dokáže být velice zákeřná a velice inteligentní.

Stephen King - Misery

Originální vydání: 1987, Doubleday

První české vydání: 1994, Melantrich, Praha

Druhé české vydání: 2003, Beta-Dobrovský, Praha

Překlad obou vydání: Miroslav Jindra

Misery, USA, 1990

Režie: Rob Reiner

Scénář: William Goldman

Hrají: James Caan (Paul Sheldon)
Kathy Bates (Annie Wilkes)


   Stephen King je přesně tím autorem, který do svých hororových knih dokáže dát děsivá monstra nebo alespoň podivné lidské formy (takhle z patra mě napadají To, Nezbytné věci, Prokletí Salemu), ale také spisovatelem, který se nebrání tomu, aby tím zlem v jeho knize byl obyčejný člověk, i když ono zde obyčejný asi není právě na místě. Tak tedy člověk s psychopatickými sklony. Knihy, kde je zlo ztělesňováno lidskou bytostí, mohou být skutečným zážitkem, neboť to zlo může být hned vedle nás. Takový člověk může být náš soused, může to být ten brýlatý pán, co jsme ho ráno potkali při nákupu, který se tak podivně díval na sklenici nakládaček, jako kdyby v ní viděl plavat uřezané prsty. Lidské zlo je mnohem představitelnější a mnohem pravděpodobnější než zlo, které má svůj prapůvod v lidském strachu a hlavně v lidských představách, které si toho tolik dokáží přibarvit.
   Co se týče formální stránky, je kniha rozdělena do čtyř částí, které nesou názvy, dejme tomu hlavních postav, nebo postav, které jsou v tu chvíli ty nejdůležitější. Chronologicky jsou to Annie, Misery, Paul a Bohyně. Každá část má ve svém úvodu klasické citace z knih. Čtyři části jsou dále děleny do číslovaných kapitol, jak jsme na to u Stephena Kinga zvyklí. Misery rozhodně nepatří mezi Kingovy nejtlustší romány, o to je ale zajímavější její příběh, který je vlastně komorním dramatem odehrávající se v jednom domě a dejme tomu, pouze v jednom jediném pokoji.

Americké vydání

Druhé české vydání


   Pojďme se podívat na hlavní postavy. Jsou dvě. No vlastně pravdě je blíže číslo tři. Tou nejdůležitější postavou, oním „kladným hrdinou“ je Paul Sheldon. Jeho povolání? Budete hádat správně, když řeknete spisovatel. Ano, je tomu tak. Hlavní postavou je opět Kingem tolik oblíbený spisovatel. A jak jinak, než spisovatel poměrně úspěšný. Ale ke Kingovu dobru, tyto hlavní postavy v podobě spisovatelů (Prokletí Salemu, Temná půle) jsou skvělým nahlédnutím do tohoto řemesla, které je pro někoho tak náročné a pro někoho naopak tak jednoduché a zábavné. Skvělým vyústěním těchto Kingových hlavních postav v podobě spisovatelů je kniha O Psaní: Memoáry o řemesla, která má za hlavní postavu jeho samotného, tedy Stephena Kinga. A ač se zdaleka nejedná o hororovou prózu, ale o knihu teoretickou, objeví se na Necronomiconu také její recenze. Když už jsem se jednou rozhodl věnovat se Kingově tvorbě, tak se vším všudy. Jako šéfredaktor a zakladatel těchto stránek si to mohu dovolit, ať už se vám to líbí nebo ne.
   Ale ať se moc nezakecám jako Stephen King – ač ho mám velice rád, musím uznat, že dokáže napsat skutečně dlouhé pasáže skoro o ničem – přejděme k druhé hlavní postavě, Paulově trýznitelce Annie Wilkesové. Ne, Annie není spisovatelka, už tam nikdo jiný takový není, Annie je tedy kromě toho, že je osobou, která má v hlavě něco navíc (nebo jí tam naopak něco chybí), bývalou ošetřovatelkou. Ano, žena, která není psychicky ani zdaleka v pořádku, kdysi ošetřovala nemocné. Ale důležitější je, že Annie je velká obdivovatelka Paulova díla, jeho „fanynka číslo jedna“, která obzvláště zbožňuje jeho příběhy o Misery Chastainové, úžasné a silné ženě, která je právě tou třetí hlavní postavou celého románu. Proč? Uveďme si základní zápletku tohoto díla.
   Paul má dopravní nehodu kdesi v Coloradu, z níž se probírá v domě právě Annie Wilkesové. Jeho nohy vypadají k nepoznání, obě několikrát zlomené, jedno jeho koleno je jako „velká hrouda soli“. Byla to velice zlá nehoda, ale díky Anniině péči se z ní dokázal dostat a pomalu se zotavuje. Annie mu říká, jaká je jeho velká obdivovatelku a jak miluje Misery. Právě čte Paulovu poslední knihu, kde je Misery opět hrdinkou. Jenže to by tuto knihu nesměla dočíst. Misery v ní totiž umírá. A to Annie nehodlá přenést přes srdce, protože taková skvělá postava jako Misery, postava, kterou obdivuje, ba co víc, ona ji miluje, prostě nesmí zemřít. A tím začíná Paulův pobyt v domě hrůzy. A že Annie je skutečná lidská bestie, se dozvídá velice záhy.

Annie umí být velice starostlivou ženou


   Na postavě Annie je však zajímavá jedna věc. Alespoň pro mě tedy byla. Soucítil jsem s ní, ač se to zdá neskutečné zvláště vzhledem k tomu, co vše Paulovi provede. Ale kdesi tam za tou clonou šílenství, je poměrně milá žena, která se ráda usadí k lampičce s otevřenou knihou a jen si tak čte příběhy, které má ráda. A myslím, že i tohoto chtěl King postavou Annie docílit. Předvést ji jako běsnící stroj, který se nedovede ovládat, ale také jako poměrně milou ženu, která dokáže být velice laskavá, už jen tím, jak starostlivě a pečlivě se o Paula dokáže starat. Tedy do té chvíle, než se v jejích rukou objeví sekyra.
   Jak už to tak z knihami Stephena Kinga bývá, poměrně často se dočkávají buď televizního nebo spíše filmového zpracování. A Misery rozhodně ten potenciál v sobě měla. A jestli byl využit? Inu více méně ano. Oscar za hlavní roli pro Kathy Batesovou svědčí o tom, že se přece jen něco zajímavého konalo. A to právě hlavně v podání Batesové, která si střihla Annie. Myslím, že zde byla volba skutečně ideální. Jestli tomu tak bylo tak v podobě Jamese Caana jako Paula Sheldona, to už je otázkou. Ale Stephen King na ni má negativní odpověď. Pokud se nepletu, představoval si do té role někoho jiného, mám pocit, že Jacka Nicholsona. Ani mistr si někdy nemůže vybírat. Misery jako film i přesto patří mezi jednu z nejlepších adaptací Kingových knih.

Ale když na to přijde, Annie je i pěkná mrcha


   Pokud jste zatím nedotčeni Kingovým stylem, ale chystáte se jeho knihy objevit, docela bych Misery doporučil jako první román, který si od Kinga přečíst. Je poměrně surový v některých pasážích a pokud nejste zvyklý na trochu té brutality, budete zaskočeni, ale jestli máte horor rádi, budete ho mít ještě raději. I přesto, že vám prožitek možná sem tam zkazí úryvky z nového románu o Misery, který je Paul nucen psát, ale podle mě to tam prostě patří.

Vaše komentáře

Roman Štefko
Tato kniha mně přesvědčila, že strach v člověku nemusí vyvolat jen dobře zpracovaný hororový film, ale i skvěle napsaný román, kterým Misery beze sporu je.
Roman Štefko 02.05.2007 21:04:50 Reagovat Přidat nový komentář