Běžící muž (1987)

45%
Arnold Schwarzenegger a Stephen King je zajímavá spolupráce. Bohužel v tomhle případě to jednoznačně vyhrává Arnold.

 

Běžící muž

The Running Man

USA, 1987, 101 minut

 

Režie: Paul Michael Glaser

Scénář: Steven E. de Souza podle románu Stephena Kinga

Hrají:

Arnold Schwarzenegger (Ben Richards)

Maria Conchita Alonso (Amber Mendez)

Yaphet Kotto (William Laughlin)

Jim Brown (Fireball)

 

Arnold Schwarzenegger má za sebou mnoho filmů, díky kterým je zapamatovatelným a obdivovaným hercem. Filmy jako „Terminátor“ nebo „Predátor“ jsou klasiky, stejně jako třeba „Komando“ nebo fantasy Barbar Conan. Každý přináší jiný příběh, ale ve všech tenhle akční hrdina exceluje. Většinou točil akční filmy, ale dost často se podíval i do jiných žánrů. Ono je možné akci vměstnat i do romantické komedie. Jeho návštěvy do ranku sci-fi však byly poměrně časté. Však ani „Terminátor“ a „Predátor“ nejsou zrovna podle skutečných událostí.

Místo očí dva krvavé prsty.

Klasickým sci-fi byl film „Total Recall“, který prznil stejnojmenný remake, ale mezi sci-fi se řadí i snímek dnes recenzovaný, „Běžící muž“. Je vám tenhle titul povědomý? Možná to bude tím, že jste četli stejnojmennou knihu. Nenapsal ji nikdo menší než Stephen King, i když pokud se nepletu, prvně vyšla pod jeho pseudonymem Richard Bachman, kdy ještě myslel, že mu to nikdo neprokoukne. Prokoukli, ale to vůbec nevadí, protože Stephen alias Richard napsal hodně zajímavé příběhy, které nejsou klasicky kingovské, ale rozhodně stojí za pozornost.

Arnold v celé své žluté kráse.

„Běžící muž“ je příběh, který by asi bylo možné srovnávat s filmem, respektive první knihou ze série Hunger Games. Není to srovnání hezké, ale výchozí situace skutečně podobná je. Hlavní postava se dostává do reality show, která je i na naše poměry celkem drsná. Musíte běžet o život. Ten, kdo zpomalí, zemře. Ten, kdo přežije jako jediný, je vítěz. Skvělý námět se silným vyzněním, který byl pro film adaptován do divného paskvilu hrajícího si se zajímavými efekty, zajímavou vizuální stránkou, ale v konečném důsledku nezajímavou zápletkou.

Tak si říkám, jestli těch žároviček není málo.

 Film „Běžící muž“ je jen ozvěnou toho, co se snažil King/Bachman říct. Jediné, co nám tenhle film říká, to je fakt, že nám televize lže. Jako kdybychom to nevěděli. No, i když, my to asi víme, jenom to ignorujeme a všechno, co nám televize řekne, je pro nás pravdivé. Je to trochu nesmysl, protože lidé si v televizi mohou snadno upravit zprávy podle sebe, respektive nám ukázat a říct jen to, co chtějí, ale my moc na výběr nemáme. Těch zpráv u nás zase tolik není a my se na ně musíme spolehnout. Jen není správné jim věřit úplně. Všechno se dá v televizi i v článcích zkreslit. Já bych klidně mohl napsat, jaký je film skvělý, ale vy, když si ho pustíte, zjistíte, že má much, jak týden mrtvé tělo.

Kam ho asi pošlou?

Arnold předvádí svůj herecký standard, který je místy neskutečně toporný, ale pořád je to miláček davů. Je dobrý a dobře se na něj dívá. Příběh ho vrhá pod ruce a zbraně bizarních postav. Ve své době možná zajímavé, dnes celkem ujeté, jako kdyby to byla nějaká levnější japonská televizní produkce, kde něco podobného není neobvyklé, jen tou smrtí se stále ještě šetří. Aspoň co já vím. „Běžící muž“ se snažil oslnit tím, jak to je natočené, jak to vypadá, ale nějak se mezi tím vším zapomnělo na to, co je nejdůležitější, alespoň pro mě – smysluplný příběh.

 

Hodnocení: 45%