Dead of Night
USA, Kanada, Velká Británie, 1974, 88 minut
Režie: Bob Clark
Scénář: Alan Ormsby
Hrají:
John Marley (Charles Brooks)
Lynn Carlin (Christine Brooks)
Richard Backus (Andy Brooks)
Anya Ormsby (Cathy Brooks)
Koprodukční film, který tratil především na tom, že měl nízký rozpočet a nikdy se z něj nestal trhák, který by se vyhříval alespoň v artových kinech nebo při půlnočních vysíláních. „Dead of Night“ je zapomenutý film, který si ke mně našel cestu jen díky knize, z které celá tahle série článků vychází. Musím říci, že se mi zamlouvá, jak kniha „101 hororů, které musíte vidět, než zemřete“ přináší skutečně široké spektrum hororů, a já se tak díky ní dostanu i k filmům, s nimiž bych se jinak nesetkal. Díky téhle knize jsem se rozhodl zajímat o horor ještě hlouběji a poznávat všechny jeho jemné nuance.
Ale zpět k „Dead of Night“. Jedná se o skutečně zajímavý film, který jako první v našem pravidelném setkávání akcentuje téma války ve Vietnamu. Téma, které se od 70. let táhne americkou kinematografií jako červená nit. Film nás uvádí poměrně krátkou, ale jasnou scénou, kdy se dostáváme do bojů ve Vietnamu a nahlížíme na smrt jednoho z vojáků. Nutno říci, že v této scéně je jednoznačně patrné, že film neměl závratný rozpočet, protože se „boje“ odehrávají v lese mírného pásu, rozhodně ne v subtropické džungli Vietnamu. Nemluvě o skromnosti scény. Tyto drobnosti film trochu srážejí, ale nikoli na takovou úroveň, aby se dalo říci, že se jedná o brak.
„Dead of Night“, známý také jako „Deathdream“, má svá jednoznačná pozitiva. Už samotný příběh je jednou z prvních silných odpovědí na vietnamskou válku, což samo o sobě by stačilo, ale když se člověk na film dívá, skutečně vidí, že je zde síla dané výpovědi, že si film dokázal úžasně pohrát s metaforou veterán z Vietnamu = nemrtvý, který touží dál žít a odmítá se smířit s tím, že je po smrti.
Andy, voják zastřelený ve Vietnamu, se vrací domů, i když jeho rodině již bylo sděleno, že na bojišti padl. Jaký je to pak zázrak, když se zdrcená rodina setkává se svým ztraceným synem! Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a tak po počáteční radosti následuje rozčarování, a to především v osobě otce. Matka v „Dead of Night“ představuje city, emoce, kdežto otec je tím racionálním, který si pravdu uvědomil velmi rychle. Není zde však tím silným, kdo by dokázal problém řešit, taková postava tu vlastně celou stopáž chybí. Je zaměřeno na Andyho a na jeho podivné chování, které je chladné, bez citu, bez zájmu, ale s agresivními výbuchy. A tak sledujeme, jak lidé umírají, víme, kdo je příčinou, ale nikdo nic nemění. Otec jde na policii, ale svého vlastního syna není schopen udat. Andy směle vraždí dál. Vraždí, protože musí. Je jako upír. Lační po krvi, která ho drží na živu, a především v takovém stavu, který lze považovat za nerozpadající se – když si Andy delší dobu nevezme něčí krev, začíná se postupně rozkládat. A tak musí stále a stále pít krev, když si jí píchá, je jako závislý, který si bere drogu. Opět zde máme krásně hororovou metaforu, mezi zombie a vietnamskými veterány, kteří se mnohdy nedokázali vzpamatovat z toho, co ve Vietnamu viděli, a tak nacházeli východisko v drogách. Východisko dočasné, když „vystřízlivěli“, svět byl stejně hnusný a oni se zase začínali rozpadat, stejně jako se rozpadá Andy. Když potřebuje krev, nevadí mu jít přes mrtvoly, nevadí mu se krmit na dívce, která ho milovala a kterou on kdysi miloval, nevadí mu ani vystartovat proti vlastní sestře. Stejně jako je to v absťáku jedno feťákovi. Skutečně zajímavá metafora, která film posouvá výše.
Zajímavé je finále, které ukazuje to, že jediný, kdo dokáže běsnění ukončit, je v podstatě jen a pouze samotný Andy, který si již pro své potřeby připravil hřbitov s náhrobkem, na který si vyryl vlastní smrt.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Velmi silná a sugestivní výpověď o tom, jak působila válka ve Vietnamu nejen na vojáky, kteří se jí účastnili, ale i na lidi, kteří na veterány čekali doma a kteří válku sledovali v pohodlí svého domova.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Nízkorozpočtový film, který si příliš nehraje na krásu a může být pro diváka těžko stravitelný hlavně proto, že se zde místy mnoho neděje, navíc vizuální stránka filmu není právě oslnivá. Samozřejmě, mohlo se jednat o záměr, který dokresluje temnotu duše a rozpadu, ale spíše si myslím, že šlo prostě o nedostatek financí.
