#30 - Neviňátka (1961)

A zase jedny děti, s nimiž to není úplně v pořádku. Jsou to démoni? Jsou posedlé? Kdo na to vlastně dokáže odpovědět? Slečna Giddensová v podání Deborah Kerr určitě ne.

 

Neviňátka

The Innocents

Velká Británie, 1961, 100 minut

 

Režie:Jack Clayton

Scénář: Truman Capote a William Archibald podle románu Henryho Jamese

Hrají:

Deborah Kerr (Miss Giddens)

Martin Stephens (Miles)

Pamela Franklin (Flora)

Megs Jenkins (Mrs. Grose)

           

            Pro krásný atmosférický horor se znovu podíváme do Velké Británie a podruhé se v našem exkurzu setkáváme s ďábelskými dětmi. Anebo je všechno trochu jinak? No, ono vlastně těžko říct. Po zhlédnutí filmu má divák zvláštní pocit – stalo se to všechno, anebo to byla jen iluze? A skutečně, jedna jasná odpověď neexistuje a každý divák se na film musí dívat ze svého pohledu a sám si určit, jaká je pravda a zda ji vůbec potřebuje hledat.

Hotové neviňátko.

            Pokračuje se v tradici černobílého filmu, i když nutno říci, že černé a bílé postupně začne v hororu ubývat, nikoli natrvalo. Černá a bílá se stále vracejí, i když v mnohem menší míře. Zpět k „Neviňátkům“. Název filmu jednoznačně poukazuje na to, že zde budou vystupovat děti. A vzhledem k tomu, že se jedná o film hororový, lze předpokládat, že role dětí nebude právě láskyplné a naivní, ale že se postaví na druhou stranu barikády a budou to právě děti, které budou ztělesněním zla. Poprvé jsme se s tím setkali ve filmu Bad Seed, kde skutečně fenomenální výkon podala Patty McCormack. A později nás o tom, že děti mohou být zplozenci ďábla, přesvědčí i Damien ve filmu „Omen“. Tentokrát se na nás ale chystá rovnou dvojice roztomilých dětí – dívenka Flora a její starší bratr Milese. A tím, kdo má snášet jejich nástrahy je pečovatelka, slečna Giddensová.

A další takové neviňátko.

            Na první pohled se zdá všechno v pořádku. Děti nemají rodiče, a tak se o ně „stará“ strýc, a to v zastoupení opatrovnic jako je slečna Giddensová. Již v úvodu se dovídáme o tom, že předchozí pečovatelka zemřela, a to za poměrně nejasných okolností. Ale na tom ještě není nic tak divného. Skutečně zvláštní věci se dějí až ve chvíli, kdy se slečna Giddensová objevuje přímo v sídle, kde na ni již čeká Flora a později se přidá i Miles, který je vyhozen ze školy – za násilné chování. Od Milesova příchodu není v domě klid. Slečna Giddensová má vidiny. Alespoň si to zpočátku myslí. Ale později získá podezření, že obě děti jsou posedlé duchem bývalé pečovatelky a bývalého správce, kteří mezi sebou měli cosi jako „živočišný sexuální poměr“.

A tahle to všechno odedře.

            A teď se právě dostáváme k podstatě samotného filmu. Co vlastně zachycuje? Sledujeme příběh ženy, která se snaží zachránit děti před mocnostmi zla? Anebo sledujeme příběh ženy, která se zbláznila a nedokáže rozeznat realitu od snu, čímž trpí právě a především děti. Malou Floru vyděsí tak, že ta celou noc trpí hysterickými záchvaty a musí odjet ze sídla. A Miles? No ten nedopadne o nic lépe. O dvojznačnosti filmu svědčí několik faktů. Úplný úvod, kde sledujeme záběr na pološílenou ženu, která chce jen pomoci dětem. Fakt, že většinu vidin, které slečna Giddensová má, nikdo jiný nevidí, a také skutečnost, že nikde není potvrzeno, že děti jsou ovládány podivnými silami, i když náznaky nechybí. Například Milesovo chování a pochopení sexuality, kdy při jeho polibku na dobrou noc prostě zamrazí. Takhle se dítě se ženou nelíbá. Anebo finále, kde skutečně není jisté, jestli je posedlý, či nikoli.

Co asi vidí za tím oknem?

            Velkou pochvalu si opět zaslouží herečtí představitelé od Deborah Kerr v hlavní roli až ke dvěma dětem, kdy hlavně Miles hraje skutečně skvěle a není v některých momentech o nic méně děsivý než Patty McCormack v Bad Seed. Úžasná je také skutečnost, že si Clayton vystačil pouze s celkem devíti herci. Kromě herců vyzdvihuji i prostředí, v němž se film odehrává. Jedná se o starostavovskou Anglii, kde se ctí zvyky, všichni chodí vhodně oblečeni a ženy nosí jedině sukně. Skvěle to kontrastuje s filmem, který je nádhernou ukázkou toho, jak natočit skvělý horor, aniž by se zde objevila nějaká krev. Neříkám, že s krví je to špatné, to vůbec ne, ale chci jen podotknout, že to jde i bez ní.

 

Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

            Skvělá atmosféra, která je silně koncentrovaná po celou dobu filmu, skvělé herecké výkony a nejasný závěr, který nutí k zamyšlení. Rozhodně film, který si zaslouží vysoká hodnocení, a to i vzhledem ke svému stáří.

 

Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

            Někomu může vadit nejasnost filmu, možná i prostředí.

101 nejlepších hororů (duchové, děti)


Přidat komentář





Související články