Texaský masakr motorovou pilou
The Texas Chainsaw Massacre
USA, 1974, 83 minut
Režie: Tobe Hooper
Scénář: Tobe Hooper a Kim Henkel
Hrají:
Marilyn Burns (Sally Hardesty)
Paul A. Partain (Franklin Hardesty)
Edwin Neal (Stopař)
Gunnar Hansen (Leatherface)
Stephen King k tomuto filmu řekl: „Rád dosvědčím společenský význam tohoto filmu u jakéhokoli soudu.“ Mistra velmi obdivuji a uznávám a musím říct, že před zhlédnutím původního „Texaského masakru“ jsem znal pouze verze z nového tisíciletí. Remake a „Texaský masakr motorovou pilou: Počátek“. Musím přiznat, že jsem s Mistrem nemohl souhlasit. Ale pak jsem konečně viděl „Texaský masakr motorovou pilou“ v jeho původní verzi a musím říct, že po této zkušenosti mohu s Kingem souhlasit ve všech ohledech. V dnešní době asi není „Texaský masakr“ tak překvapivým filmem, myslím především z hlediska splatteru a slasheru, ani gore zde není tak naturalistické, ale přesto je to film, který v mnohém překonává svá pokračování, remaky a mnohé podobné filmy, které z něj vycházejí.
Je to především v tom, že film byl první svého druhu. Je to první skutečně dobrý film, kde máme skupinu mladých, kteří se vydávají na výlet a končí v zapadákově, kde se sakra něco podělalo. Nejprve se setkávají s hodně zvláštním stopařem, aby následně zavítali na návštěvu do domu hrůzy, kde na ně čeká oblíbený Leatherface, se svými noži a háky, ale především se svou motorovou pilou. Jatka mohou začít.
Ale jak říkám, film se nevyžívá v dlouhých záběrech na rozřezávaná těla, v tomhle je ještě umírněný, někde třeba jen naznačí, jindy kamera zabírá masakr z takového úhlu, aby bylo jasné, co se děje, ale nebylo přímo vidět, jak se to děje. Tohle však hraje pro film a ne proti němu. Dnešní divák už viděl v podstatě všechno, a tak ho detailní záběry na vnitřnosti, atd., už nemohou překvapit. O to více mě pak dostal právě původní „Texaský masakr“, který dávkuje přesně v takovém množství, aby to bylo akorát. Děsivé především. A to je ještě potřeba podotknout, že děs není navozován lekačkami – ve filmu najdeme v podstatě jen jednu, a to ne přímo klasickou, kterou dnes vidíme v každém hororu. Film naopak děsí tím, co se děje, stačí, když se Leatherface objeví na scéně, a je jasné, že tohle není v pořádku, že nic nemůže skončit dobře. Sledovat, jak nabodává dívku na řeznický hák, kdy nevidíme zarážení háku do těla, ale přesto je jasné, co se stalo, nebo když sledujeme, jak rozřezává invalidu na vozíku, to je prostě hodně, hodně efektní.
Co dál psát o tomhle filmu, který každý hororový fanoušek zná? Pro mě osobně je ještě důležitá jedna věc. Film je skoro 40 let starý a sledujeme zde skupinu mladých, jak prožívají své „dobrodružství“. V tomto případě je skupina mladých opodstatněná. Oni jsou těmi, kdo rostl v generaci Vietnamské války a dalších krizích, které v té době probíhaly nejen v USA. Mladí této doby jsou rozčarovaní z toho, jaký je svět, jsou zděšeni z toho, když poznávají, co všechno nám může „poskytnout“. A tak chápu, proč se tady vyskytuje skupina mladých. Je ještě ospravedlnitelné, že se nejedná pouze o marketingový tah. Ale dnes? Mladí jsou v hororech hlavně proto, aby přitáhli mladé. Některé filmy si s tímhle tématem umí poradit („Vřískot“), jiné jsou prostě jen slátaninou, která si chce na něco hrát (tady snad ani nemá cenu jmenovat, takových filmů je z USA produkováno až příliš mnoho, ale jeden příklad za všechny – Noc žraloka 3D).
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Děsivá podívaná, kdy divákovi ještě dlouho zůstane v hlavě ten divný chlápek s motorovou pilou a jeho úžasný a bizarní závěrečný tanec.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Snaha hrát si na dokument, aby to bylo sugestivnější, mě v poslední době moc nebere a musím říct, že prohlášení v úvodu filmu o jeho autenticitě doslova nesnáším. Ale tady jsem to překousnul, mnohem zajímavější se mi pak zdály zprávy, které sem tam běžely v pozadí.
