#14 - Island of Lost Souls

H. G. Wells je jeden z nejzajímavějších autorů sci-fi a hororu, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Jeho příběhy jsou zfilmovávány poměrně často. Ostrov doktora Moreaua je jedním z nich. A hned první americké zfilmování stojí za to.

 

Island of Lost Souls

Island of Lost Souls

USA, 1932, 70 minut

 

Režie: Erle C. Kenton

Scénář: Waldemar Young a Philip Wilie podle románu H. G. Wellse

Hrají:

Charles Laughton (Doktor Moreau)

Richard Arlen (Edward Parker)

Leila Hyams (Ruth Thomas)

Bela Lugosi (Mluvčí Zákona)

 

            Mezi horory další zfilmovaná literární klasika. Po Draculovi, Fantomovi opery, Jekyllovi a Hydeovi a Frankensteinovi je Ostrov doktora Moreaua další knihou, která ve třicátých letech došla filmové podoby a nutno říci, že se jedná o nejlepší ztvárnění daného příběhu na filmových plátnech, a to i přesto, že později si ve filmech Ostrov doktora Moreaua zahráli takoví herci jako Marlon Brando, Burt Lancasterm, Michael York anebo David Thewlis.

doktor Moreau v celé své kráse - jeho představitel byl vybrán skutečně výtečně.

            Island of Lost Souls, který si neponechal název své knižní předlohy, je výtečný především proto, že zde není kladen důraz na bizarnost jednotlivých monster, které se na ostrově nacházejí, ale především na ztvárnění příběhu samotného a na jeho postavy. Je to zásluha výtečných herců, jež byli do jednotlivých rolí obsazeni, především pak díky Charlesi Laughtonovi a Belovi Lugosim. Ano, zde přiznávám, že Bela Lugosi hraje skutečně výtečně, i když jeho part má poměrně malou stopáž a on se objevuje hlavně v závěru filmu, navíc tak „znetvořený“, že by ho člověk vůbec nepoznal. Ale jeho Mluvčí Zákona je stejně zajímavý jako Dracula nebo Legendre, jen je síla jeho projevu mnohem více zvířecí a mnohem divočejší. Přesto zůstává tím, kdo dokáže vést masy.

Panteří žena v celé své kráse.

            I přesto, že Lugosi podává skvělý výkon, je zastíněn Charlesem Laughtonem. Jeho doktor Moreau je sadistická bestie, která si hraje na Boha v jeho nejzvrhlejší podobě. Ovládá své bestie a vštěpuje jim vlastní Zákon, který jsou nuceny poslouchat, ale který sám Moreau porušuje. Laughton je děsivý ve chvíli, kdy švihá bičem, stejně jako ve chvíli, kdy spřádá své plány ve snaze sblížit Edwarda Parkera se svou Panteří ženou. Mimochodem ta je poměrně skvěle ztělesněna Kathleen Burke, která do té doby v žádném filmu nehrála – pracovala jako zubařská asistentka. Její hvězdička po promítání Island of Lost Souls vylétla, ale pouze do té výše, že si zahrála v několika dalších filmech 30. let, ale pak se z branže vytratila. Její Panteří žena Lota je dostatečně nevinná a naivní „bestie“, kterou je možné litovat a soucítit s ní.

            Trikové sekvence v podstatě chybí. Triky totiž nejsou potřeba, naopak film využívá skvělé líčení a masky, jež proměňují lidi ve zvířecí monstra. Nejedná se přímo o znetvoření, i když ani to zde nechybí, ale zvířeckost je vyvolána srstí a jinými animálními prvky na lidském těle.

Láska nesmí chybět. A co na tom, že ta krásná mladá dávka je tak trochu monstrum.

            Nejděsivější scénou celého filmu, který v podstatě vypovídá o tom, jak se člověk snaží vládnout a ovládat (ať už jako šílený vědec nebo otrokář), je scéna závěrečná, kdy Moreau poruší Zákon. Bestie se vzbouří prosti svému stvořiteli. Následuje pád boha, kdy si Moreau musí uvědomit, že bohem není a nikdy nebyl, byl pouze bláznem a tyranem, který jinak si svůj osud předurčil sám. Nejintenzivnější je scéna, kdy proti Moreauovi vystupují jednotlivé bestie, jako by na něj útočily. Ukázka dobového hororového mistrovství.

Doktor Moreau není zrovna přátelský člověk, i když se tak snaží dívat.

            Film opět končí happy-endem, ale vlastně proti němu nemám výhrady. Moreau si ve své bestiálnosti zasloužil smrt, a to takovou, kterou mu bestie přichystaly: Parker, Ruth a Montgomery si naopak zasloužili uniknout. Navíc je jejich únik vykoupen Lotinou smrtí. Film není dokonalý, příběh je zjednodušen, ale přesto se jedná o silný, na svou dobu kontroverzní film, který byl dokonce zakázán a uložen, aby nemohlo k jeho promítání docházet. Naštěstí se zachoval a my se můžeme těšit ze skvělých hereckých výkonů, i ze skvělého prostředí Ostrova doktora Moreaua.

           

Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

            Skvělé herecké výkony a především pak velmi silné finále, které ve své době mohli diváci jen velmi těžko rozdýchat. Film je kritikou kolonizátorství a otroctví, stejně jako skvěle odvedenou hororovou prací.

 

Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

            Některé postavy, především pak Parker, nejsou úplně ozdobou filmu. Parkerovo postavení, i když je hlavní postavou, není tak výrazné a je zastíněno skvělým Laughtonem. Na hlavní postavu se tak jedná o velmi slabou roli, která není hybatelem děje, ale pouze tím, kdo je dějem unášen.

101 nejlepších hororů (příšery, mučení, zvířata, vědci)


Přidat komentář





Související články