Henry: Portrét masového vraha
Henry: Portrait of a Serial Killer
USA, 1986, 83 minut
Režie: John McNaughton
Scénář: Richard Fire a John McNaughton
Hrají:
Michael Rooker (Henry)
Tracy Arnold (Becky)
Tom Towles (Otis)
Tenhle film má pověst velmi kontroverzního a drsného snímku a své pověsti určitě dostojí, hlavně v závěru, kdy jsou zde skutečně velmi drsné scény a hlavně zvuky, které jsou připojeny, jsou nechutné. Ty by si samy o sobě zasloužily vyzdvihnout, protože zvuková stránka filmu „Henry: Portrét masového vraha“ je skvělá. Hudební je spíš průměrná, ale pokud se týká zvuků, ty vážně stojí za to.
„Henry: Portrét masového vraha“ je film o tom, jaký je život sériového vraha. Jak už název napovídá, je to prostě portrét. Sledujeme Henryho, jak žije svůj život, který se tváří do jisté míry jako život obyčejného chlápka nižší sociální skupiny, který přežívá ze dne na den s odpudivým a úchylným spolubydlícím, jenž je tak příjemnou postavou, asi jako svrab v rozkroku. Ani na chvíli si ho nezamilujete, protože je prostě hnusný a nechutný od pohledu. Co provede vlastní sestře, no, je to jen důkaz toho, že někteří lidé si zaslouží to, co se jim nakonec stane.
Henry je trochu jiný případ. Je to vrah. Není jasné, proč vraždí, prostě vraždí. Ale je v něm přece jen něco lidského. A tak i přesto, že je to jednoznačně záporná postava, už jen proto, jak chladně přistupuje k vraždám a jaký systém si vytvořil, má v sobě něco víc než jeho spolubydlící. Třeba to, jak se chová k Becky a jak jí ochraňuje. Ale Ani Henry není od pohledu krasavec. Michael Rooker je vůbec herec, který si vydobyl v Hollywood postavení toho, kdo je schopný zahrát psychicky narušené magory a vrahy. I v seriálu „The Walking Dead“ si zahrál chlapíka, který právě neoplýval sociálním cítěním a láskou k bližním. I Henry se nakonec ukazuje jako někdo, kdo si nezaslouží náš soucit. Je to osoba, která není schopna hlubšího citu, což dává jasně najevo s Becky. I když ji chrání, není schopen lásky jako takové, není schopen onoho fyzického naplnění, ke kterému tedy ani nedojde.
Pokud se týká hereckých výkonů, jsou jednoznačně výtečné, především Rooker a Towles jsou skvělí a osobně mám pocit, že by takoví mohli být i ve skutečnosti. Jestli ano, tak jsou to asi nejlíp placení masoví vrazi v Hollywoodu. Jejich výkon je pro film naprosto stěžejní, protože je zaměřeno celou dobu na ně dva, případně ještě na Becky, která je doplňuje a určitým zvráceným způsobem přináší do dění nevinnost.
„Henry: Portrét masového vraha“ je pro mě úžasný v tom, že se zde vůbec neřeší policie, masový vrah není stíhaný. Je to hlavně proto, že je v tom, co dělá skutečně dobrý. Navíc, jeho činy jsou nepromyšlené a neexistuje mezi nimi spojitost, což komplikuje jakékoli možné stíhání za více činů najednou. Tohle se mi líbí. Sledujeme život sériového vraha, jako kdybychom sledovali život mlékaře, obchodníka anebo prostě kohokoli jiného, koho považujeme za normálního.
Ve filmu jsou drsné scény, které dokážou i dnes vyrazit dech a seberou vám na chvíli iluze o tomhle světě, ale je fakt, že ona kultovnost plyne spíše z řečí, než ze skutečného dění ve filmu. „Henry: Portrét masového vraha“ není tak odporný, našlo by se poměrně velké množství odpornějších filmů. Jediné, co posouvá brutální scény v tomto filmu výše, je fakt, že jsou prováděny s naprostou samozřejmostí. Henry není chlápek, který trpí výčitkami. Henry je chlápek, který vraždí stejně přirozeně, jako my se chodíme vymočit anebo najíst. Ne nutně ve stejnou chvíli.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Brutální scény a téměř dokumentární přístup jsou pro film „Henry: Portrét masového vraha“ typické, k tomu výborné výkony herců, kteří nejsou žádnými velkými hollywoodskými hvězdami. Tohle všechno dělá z filmu velmi dobrý a drsný thriller.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Co vytknout? Snad jen to že zde chybí komplexnější příběh. Film je skutečně jen nahlédnutím do života jednoho vraha. Naskakujeme do rozjetého automobilu, chvíli s ním jedeme, a pak z něj vyskakujeme, v podstatě bez toho, že by se stalo něco zásadního. Henry si jede dál a pro něj se nic nemění.
