Vřískot
Scream
USA, 1996, 111 minut
Režie: Wes Craven
Scénář: Kevin Williamson
Hrají:
Neve Campbell (Sidney)
Skeet Ulrich (Billy)
Courtney Cox (Gale Weathers)
David Arquette (Dewey)
V momentě, kdy Wes Craven natočil sedmou „Novou noční můru“, skvěle tak zakončil sérii, která se rozjela také díky němu. Ale to ještě nikdo nevěděl, že před sebou má film, který ukáže, že v sobě má ještě tolik síly, až je to neuvěřitelné, a natočí film natolik přelomový, což o „Vřískotu“ rozhodně platí. Je to pocta žánru, je to parodie na žánr a zároveň je to jeden z nejlepších a nejstrašidelnějších hororů, jaké byly v 90. letech natočeny.
Jaký je tvůj nejoblíbenější horor? „Halloween“. Co má na sobě údržbář ve škole? Samozřejmě svetr a klobouk, které jsou tolik typické pro Freddyho Kruegera. Co se zrovna promítá v obrazovce, když se dostaneme do videopůjčovny? Scéna oživení monstra z filmu „Frankenstein“. A o čem se ve „Vřískotu“ sakra pořád mluví? No přece o hororech! Pořád se o nich mluví, rozebírají se a dokonce jsou i stanovena pravidla, jak je možné horor přežít. A oběti je stejně porušují.
První scéna filmu je do jisté míry ikonická. Setkáváme se zde s Drew Barrymore a koho by napadlo, že tahle hvězda už v první scéně zemře? Co se tím Craven snaží říct? Pravděpodobně to, že v tomhle filmu se může stát nejspíš cokoli. Ono se skutečně cokoli stát může. Pokud si myslíme, že vrah je něco nadpozemského, tak to ani omylem. Pěkně to schytává a nám je jasně dáno najevo, že je to osoba z masa a kostí, která si na sebe jen natáhla halloweenskou masku a ta z něj dělá něco nadpřirozeného. Masku si může navléknout v podstatě kdokoli. O tomhle „Vřískot“ také je. Kdo je vlastně vrahem? Paranoia je zde velmi silná a navíc je ještě spojena se skutečností, že hlavní hrdinka v podání Neve Campbell má trauma ze smrti své matky, která byla zabita přesně před rokem. Navíc si není jistá, že pomohla do vězení tomu pravému.
Nejistota je úžasným kořením filmu, což je navíc spojeno i s tím, že jsou zde probírány a do jisté míry popírány pravidla žánru. Navíc v parádní scéně, kde je na obrazovce zastavena scéna, kdy Mike Myers pozvedává nůž, aby zabil svou další oběť. Sledování „Halloweenu“ je opět ikonické, neboť se jedná opět o jeden z mezníků žánru, který dal vzniknout dalším filmům, kde jsou vyvražďování teenageři. „Vřískot“ tak chápe žánr jako velmi silný, ale přesto v něm vidí klišovitost, z které je možné si utahovat a kterou lze pojmout jinak. A scéna, kde se Randy, už sám, dívá na závěr „Halloweenu“ je skutečně skvělá. Randy své oblíbenkyni Jamie Lee Curtis říká, aby se podívala za sebe, a sám za sebou přitom má vraha, který ho ovšem nezabije. Opět nečekané. Následuje další velmi klišovitá scéna, kdy se díváme na „přímý přenos“ s třicetivteřinovým zpomalením.
„Vřískot“ představoval mezník žánru také proto, že po jeho úspěchu následovaly další filmy, které se na něm přiživovaly, ať už různé parodie, anebo filmy jako Tajemství loňského léta se scénářem také od Kevina Williamsona. Přesto „Vřískot“ v tomhle ohledu zůstal nepřekonán, a to včetně svých pokračování, která staví na stejném principu, ale originál prostě nedokážou překonat.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Děsivá atmosféra filmu, kdy vlastně nevíme, co se stane, kdo bude další obětí, a co si budeme povídat, ani není na první pohled jasné, kdo to všechno dělá. A to i přesto, že to je ve filmu v podstatě již na počátku řečeno. Nebo aspoň naznačeno. Humor je kořením filmu, prostě k němu patří a je dokladem toho, že horor má ještě možnosti, kam se může posunout.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Já vlastně nemám důvod jej vyjmout ze 101 nejlepších hororů. Prostě si jen pamatujte, že sex, chlast a „Hned jsem zpátky“, jsou věci, které se v hororu nepromíjejí. A sakra, kde najdete lepší odkazy na horory než právě ve filmu, který se jim klaní a jiným se vysmívá?
