Mláďata
The Brood
Kanada, 1979, 92 minut
Režie: David Cronenberg
Scénář: David Cronenberg
Hrají:
Oliver Reed (Dr. Hal Raglan)
Samantha Eggar (Nola Carveth)
Art Hindle (Frank Carveth)
Henry Beckman (Barton Kelly)
Filmy Davida Cronenberga jsou takové, že většinou nikoho nenechají klidným. Rozhodně vzbuzují emoce, především ty negativní, ale hlavně nutí k zamyšlení. I když ve svých filmech využívá nadpřirozeno a nereálno, rozhodně tomu není pravidlem, a je to především pro dosažení určitého efektu. Ve filmu „Moucha“, jeho patrně nejslavnějším díle, staví na tom, jak se člověk rozkládá, jak je schopen se proměnit ve zrůdu, když neví, kde jsou jeho hranice. A stejně tak je tomu i v případě „Mláďat“. „Mláďata“ jsou zde ukázkou toho, jak děsivě se může člověk změnit, jak dokáže ventilovat svou agresi, která se následně promění v něco, co již nelze zastavit, v něco, co ničí jiné lidské životy.
Lidská psychika je centrem Cronebergova zájmu, a to vlastně ve všech jeho filmech. Nejlépe je to asi prezentováno jeho nejnovějšími snímky. Ale zaměření na psychiku není zásadní, zásadní je propojení s násilím a samozřejmě také se strachem. Všechny jeho dobré filmy se věnují tématu psychiky i tématu násilí. Název jednoho z jeho novějších filmů – „Dějiny násilí“ – hovoří za vše. Násilí se David Cronenberg skutečně nikdy nevyhýbal a je to patrné i na „Mláďatech“. Scény vraždění jsou zde zabírány poměrně zblízka a kamera neuhýbá, i když nutno říci, že je patrné, že vše je nahrané. No ono taky aby nebylo... Sledujeme „Mláďata“ při jejich vraždění a zároveň vidíme, jak zdeformovaní jsou. Jak zdeformovaný může být pohled šíleného agresivního člověka na svět, jak se mění jeho psychika takovým způsobem, že se mění i jeho vizáž, anebo alespoň to, co rodí.
Film mistra Cronenberga „Mláďata“ není filmem pro slabé povahy. Některé scény se zaryjí hluboko do paměti. Ona sama rada, aby žena nechala vystoupit svůj vztek na povrch, je předzvěstí toho, že nepůjde o mírumilovný film. Mě osobně dostaly dvě scény. Nejprve ta, kdy je před celou třídou dětí zabita jejich učitelka, druhá je pak jedna ze scén finálních, kdy se „Mláďata“ obrátí proti holčičce, která je dcerou běsnící ženy.
Situace je vlastně velmi skutečná, velmi reálná. Máme zde rodinu, která nefungovala. Otec vychovává dceru a stará se o ni, matka vyhledala pomoc psychiatra, ale ten příliš nepomohl. Alespoň z toho hlediska, že díky jeho radě to odneslo poměrně dost osob. Žena totiž dala průchod svému vzteku, což znamenalo, že začala rodit podivné, vražedné trpaslíky. Chce se vypořádat se všemi, kdo jí nějakým způsobem ubližují. Ale nikoli s vlastním manželem. Naopak. Ten je ušetřen. Žena ho nadále miluje, a i když by měla příležitost ho zabít, nečiní tak a její trpaslíci se proti němu neobrátí. V podstatě by se nic nedělo. Lidé umírají, ale ve chvíli, kdy trpaslíci unesou dceru, muž se ji vydá hledat a ví, kde by měl hledat. A ve chvíli, kdy se dostane až ke své „milované ženě“, zjišťuje, jaká je skutečně pravda a my se dovídáme pravdu také. Po tápání, kdy skutečně bylo těžké se něčeho chytit, pochopíme v závěru celý film.
Scéna, kdy žena rodí další dítě je něco natolik odporného, že to natrvalo utkví v lidské paměti. A stejně je tomu i ve chvíli, kdy mláďata napadnou malou Candice. Nechtěl bych být v kůži té mladé herečky. Z filmu se někomu může zvednout žaludek, ale jeho síla není v odpornosti vizuální, ale v odpornosti lidské psychiky a toho, co je člověk schopen udělat, aby dosáhl svých zájmů, ať už jsou jakékoli.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Děsivé scény, které se nesmazatelně vryjí do paměti, dobrá práce se zvuky i s kamerou, a finální fatální vyznění, které nenechá nikoho chladným. Cronenberg je mistr, jeho filmy nezaměnitelně kloubí psychologické problémy a násilí.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Poselství filmu může být pro někoho velmi tíživé, některé scény přímo nesnesitelné. Kromě toho, že jsou velmi násilné, důležitější je jejich faktický dopad na svět postav a na jejich chování a jednání. Tohle není film pro slabý žaludek nebo nevyrovnanou osobnost.
