The Devil Rides Out
Velká Británie, 1968, 96 minut
Režie: Terence Fisher
Scénář: Richard Matheson podle románu Dennise Wheatleyho
Hrají:
Christopher Lee (Duc de Richeleau)
Charles Gray (Mocata)
Niké Arrighi (Tanith Carlisle)
Leon Greene (Rex van Ryn)
Opět se vracíme do mé milované Velké Británie, ke studiu Hammer a především k režisérovi Terenci Fisherovi a jeho hereckému oblíbenci (zároveň i mému obrovskému hereckému oblíbenci) Christopheru Leemu. A jak jsem v minulé recenzi psal, že se těším na nějaký horor, který bude čistě hororový, tak jsem se poměrně brzy dočkal. Tenhle film, jako ostatní filmy studia Hammer, v nichž si Lee zahrál (snad kromě těch s Sherlockem Holmesem), jsou čistokrevnými horory, které mají hororovou zápletku, hororovou atmosféru, hororové kulisy a v tomto případě bohužel i poměrně děsivou happy endovou pointu, z které se mi skoro chtělo brečet... Ale zde se opět probouzí moje nechuť k happy endům, zvláště k těm, kde zasáhne nějaká síla shůry.
Christopher Lee se tentokrát nepostavil po bok svého přítele a dlouholetého kolegy Petera Cushinga, ale stejně skvěle mu sekundoval Charles Gray v roli Mocata, postavy odvozeného od největšího (nebo alespoň nejznámějšího) mága novodobé historie – Aleistera Crowleyho. A jedná se o postavu démonickou, která jde přes mrtvoly, aby naplnila rituál přivolání ďábla. Což se nakonec i povede, ale jeho plány jsou neustále ničeny skupinkou v čele s Christopherem Lee.
„The Devil Rides Out“ je filmem o tom, že existují satanistické kulty a sekty, a to tak schopné, že dokážou přivolat ďábla a uspokojovat ho lidskou obětinou, v tomto případě obětinou mladé ženy nebo dítěte. Ale je nutné se na film dívat šířeji a spojit si jej například s osobností Charlese Mansona. Nadpřirozený prvek je pak odsunut na stranu, ale následky sektářství nejsou o nic méně brutální.
Samozřejmě je jasné, že k obětování zmiňovaného dítěte nedojde, něco takového si netroufne každý filmař a nutno říci, že „The Devil Rides Out“ je filmem ještě poměrně umírněným, kde samotné obětování vůbec nevidíme, kromě obětování kozy, kde nás kamera nenechá nahlédnout na rozřezávání hrdla, ale nechá nás shlédnout pouze na krev chlístající do nastaveného poháru. Ano, v této době ještě existovaly nějaké zábrany, které narušily až gore filmy, a to především filmy z italské produkce. I těm se ještě v naší cestě po hororové historii budeme věnovat.
Christopher Lee je ve své roli skvělý, stejně jako obvykle, dává jí nadpozemskou sílu, ale stejně tak lidskost – je unaven a dostává se do situace, kdy neví, co má vlastně udělat. Jeho démonický protějšek je stejně charismatický, jeho pohled je doslova hypnotický a postava Mocaty se nezastaví vůbec před ničím, což dokazuje i snahou obětovat dítě, když mu první možnost nevyšla.
Osobně se přiznám, že mě studio Hammer trochu zklamalo v tom, jak zůstává u toho, že krev zobrazuje, ale pouze v umírněné rovině. V tomto ohledu se filmy neposunuly od dob filmů „Dracula“ anebo „Frankenstein“, které Terence Fisher natočil. Snímky si drží svůj standard, i když musím říct, že ze závěru „The Devil Rides Out“ jsem skutečně zklamaný. Přišel mi laciný. Ale jinak film docela funguje, jedná se o skvělou ukázku toho, jak proti sobě bojují bílá a černá magie, rituály jsou představovány poměrně názorně a ve své celé délce, stejně jako zaříkávání, které je většinou prováděno Chrisem Lee. V tomto ohledu se jedná o pokrokový film, který je jedním z nejlepších satanských/čarodějnických hororů – určitě své doby, pokud ne vůbec. Konkurovat by mu mohl například The Wicker Man, ale o tom později. (Ano, s Chrisem Lee se ještě určitě setkáme.)
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Výborné herecké výkony v hlavní kladné i záporné roli, skvěle ukotvené znalosti o bílé a černé magii, a to natolik, že film je uvěřitelný a je poměrně vhodným předchůdcem pro mistrovský kousek v rámci satanských filmů – Vymítač ďábla. „The Devil Rides Out“ je poměrně vhodnou tečkou za působením studia Hammer v žebříčku nejlepších hororových filmů všech dob.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Možná se trochu nabízí, že v dnešní době nic moc nového pod sluncem, již existují explicitnější hororové snímky, ale „The Devil Rides Out“ je snímkem starým 40 let a přesto má svou úroveň. Pro mě je slabým momentem již zmiňované finále.
