#99 - Saw: Hra o přežití (2004)

Pro mě osobně je série "Saw" jednou z nejlepších hororových sérií všech dob. Pravda, není zase s čím moc srovnávat

 

Saw: Hra o přežití

Saw

USA, 2004, 92 minut

 

Režie: James Wan

Scénář: James Wan a Leigh Whannell

Hrají:

Leigh Whannell (Adam Faulkner-Stanheight)

Cary Elwes (Dr. Lawrence Gordon)

Danny Glover (Detektiv David Tapp)

Ken Leung (Detektiv Steven Sing)

 

V novém tisíciletí se to hemží samými lacinými horory, které na nás hollywoodská produkce chrlí. Byl tu zajímavý nápad „Nezvratný osud“, který byl neskutečně rozmělněn v dalších pokračováních, a originalita nápadu se vytratila. Pak je zde další zástup hororů, které měly za úkol přilákat do kin diváky a zajistit producentským společnostem finanční prostředky. Nápady se vytratily. Přesto zde jsou originální díla, i když je jich velmi poskrovnu. Jedním z nejoriginálnějších, s nimiž americká produkce přišla, je právě série „Saw“, která v současnosti čítá 7 filmů. Že by se série skutečně skončila?

Na tenhle záchod nedoporučuji sedat.

Jsem obhájcem série a osobně jsem velmi rád, že se dostala až tak daleko. Jedná se o jednu z nejlepších hororových sérií, která se směle může postavit vedle klasik jako „Noční můra v Elm Street“, „Halloween“, „Pátek třináctého“, apod. Svým prvním filmem série „Saw“ zaujala originalitou, brutalitou, ale také skutečností, že první film byl vážně dobře promyšlen a vážně dobře natočen. Navíc herecké výkony jsou zde ozdobou, nejsou tak toporné, jako v některých dalších dílech, které měly bohužel sestupnou tendenci, i když šestý díl reputaci notně vylepšil.

Aneb návod, jak si ufiknout nohu v kotníku.

„Saw: Hra o přežití“, další „kongeniální“ český název, je skvělou ukázkou klaustrofobního gore hororu, který dokáže v divákovi vzbudit strach i hnus, ale také snahu objevit pravdu. „Saw“ filmy se všechny vyznačují tím, že pravda je trochu někde jinde, ale na konci všechno krásně zapadne dohromady. Někdy se jedná o mírně nastavovanou kaši a všechno je přitažené za vlasy, ale v prvním díle tomu tak není. Všechno zde dokonale zapadá do sebe a hlavně, až do konce nevíme, kde je skutečně pravda, kdo je vrah a o co tady jde. Napětí se dá doslova krájet, a když už si myslíme, že je všechno jasné, dostaneme pořádnou ránu. Jasně, sem tam je to trochu zjednodušené, ale stejně ve vás závěr zanechá hodně temné pocity.

Saw jako slovo je klíčem k tomuhle filmu. Vrah je Jigsaw a celý film je vlastně takovou skládankou. Až když zapadne poslední dílek, vidíme celé puzzle složené před sebou. Ale saw je také pila, která hraje v prvním filmu velmi důležitou roli. A nakonec, saw je také minulý čas slovesa „vidět“. Co vidíme a co nevidíme? Co je vlastně pravdou a jak je tato prezentována? Všechno se zdá přímočaré, ale ve skutečnosti je všechno zamotanější, než se na první pohled jeví. Styl, jakým je příběh vyprávěný, dává divákovi mnohem více prostoru pro představivost, jako kdyby sledoval psychopatický detektivní příběh.

Že by trochu inspirace v Argentovi?

Máme zde vlastně velmi jednoduchou hru. Pokud jsou dodržována pravidla, všechno dobře dopadne. Hra je o to napínavější, že se odehrává ve velmi stísněném prostoru, a samozřejmě také proto, že je pořádně zvrácená. Obětuj něco proto, aby ses zachránil. Když to neobětuješ, zemřeš. A život, kterého si člověk neváží, by měl být znovu získán pouze za určitého obětování a strádání. Tohle je filosofie vraha, který si se svými postavami hraje jako s figurkami na šachovnici. On rozdává karty a on je ten, kdo nakonec bere bank.

Tohle není zrovna nejpohodlnější houpací síť.

Ač se sérii „Saw“ stalo, že postupem času ztrácí kvalitu, jako většina jiných hororových filmů rozmělňovaných do sérií, zůstávám jejím zastáncem a myslím si, že to je jediná série, která si skutečně zaslouží pozornost, alespoň v novém miléniu. Žádná podobně zajímavá a originální série zatím nevznikla a kde jsou zlaté časy „Noční můry v Elm Street“ nebo „Pátku třináctého“?

 

Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

Jeden z nejoriginálnějších a nejklaustrofobičtějších hororů, které se v posledních letech objevily na plátně. Klaustrofobie je zde mnohem silnější, než v takovém Captivity. Mohou za to herecké výkony, ale hlavně scénář. Film je prostě dobře promyšlený.

 

Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:

Film trochu sráží skutečnost, že jeho konec je otevřený a jasně dává prostor pro vznik pokračování. Nedošlo zde k finálnímu rozhřešení, i když bylo pochopeno vše, co se stalo. I vrah nám dává odpověď na otázku, proč si vybírá oběti. A že těch obětí je hodně. Trochu zamrzí i malý prostor pro Dannyho Glovera.

101 nejlepších hororů (gore, hnus, survival, vrazi)


Přidat komentář







Související články