Eva Bartáková: Prase na porážku

Povídka, která se umístila na 12. místě ve čtvrtém ročníku Literární soutěže Horor Webu. Povídka je uvedena v podobě, v jaké byla zaslána.

Na stole před ním ležela sada řeznických nožů. Do ruky uchopil ten největší a palcem opatrně přejel po ostré hraně čepele. Pak uchopil brousek a několika rychlými pohyby dodal noži požadované vlastnosti. Brousek odložil stranou a nůž zastrčil do zadní kapsy svých pracovních kalhot.

Hlavu měl plnou černých myšlenek. Chystal se vzít život.  

Z police vzal láhev domácí pálenky, odšrouboval víčko, krátce přivoněl a pak si do hrdla nalil pořádný lok štiplavé tekutiny. Zašklebil se a odkašlal si. Ta píše.

Vyšel na dvůr, kde se popásala dobře vykrmená růžová svině. Velkým čumákem rýpala do bahnité půdy. Zdálo se, že si ani nevšimla jeho příchodu. Byla klidná, bez bázně. Netušila, jaký ji čeká osud.

Vrátil se do domu a připravil několik štamprlí. Ze spíže přinesl láhev rumu a s velkou opatrností ho rozlil do sklenic. Musel dávat velký pozor, protože se mu třásly ruce. Možná za to mohla nervozita a možná alkohol, kterému tak holdoval.

Neměl bych tolik pít, jinak to zle dopadne, napadlo ho. Místo toho, aby nad tím přemýšlel a trápil se, kopnul do sebe jednoho panáka. Na posilněnou, samozřejmě.

Brzy dorazili jeho přátelé. Byli to starší muži s řídkými vlasy a strhanými tvářemi. Měli velké pupky, a když mluvili, od úst jim odlétaly sliny. Celé dny trávili v práci a večery proseděli v hospodě u piva a panáků. To se na jejich vzhledu dost podepsalo.

Jakmile se pozdravili, hodili do sebe první rundu panáků. A pak ještě jednu. Pomalu začínal ztrácet přehled o tom, kolik toho vlastně vypil. Naštěstí byl natolik otupělý, že ho to nikterak netrápilo.

Ani nevěděl jak, ocitl se na dvoře. Někdo mu do ruky vtisknul nůž – nebo si ho vzal sám? – a přátelé ho hlasitě povzbuzovali, aby vykonal svůj díl práce.

„Zabij ji!“ volali. „Podřízni té svini hrdlo. Ať teče krev!“ Některý z nich dokonce rádoby vtipně poznamenal: „Dělej, jako kdyby tam stála tvoje stará!“

Připotácel se k důvěřivé prasnici, která na něj hleděla hloupoučkýma modrýma očima, a rozmáchl se. Rozsekl jí kus rypáku a ucho. Svině začala ryčet jako malé dítě. Ten zvuk ho doháněl k šílenství. Znovu se rozmáchl a ještě jednou, a pak znovu a znovu, dokud svině nepadla k zemi s rozdrásaným hrdlem.

Ohlédl se na své přátele, ale místo nich viděl jen tmavé rozpíjející se tmavé skvrny. Byl úplně mimo, zpil se pod obraz a teď ještě ten nůž a pak krev a to hrozné kvičení. Všechno se mu v hlavě motalo.

Vrávoravě udělal krok dopředu, když tu znova zaslechl ten nejodpornější zvuk, jaký kdy slyšel - zoufalý jekot umírajícího prasete. Otočil se zpátky a uviděl svoji svini. Byla živá a bez jediného škrábnutí.

„Co to sakra…?!“ pronesl zmateně. Před očima se mu komíhaly neurčité rozmazané obrazce prasat a hlava mu třeštila z jejich neutichajícího rykotu.

Pevně sevřel nůž a jal se znovu řezat. Máchal nožem, dokud nerozsekal všechno kolem sebe a odporné prasečí zvuky neutichly. Nakonec zcela vyčerpaný padl na zemi a přemohly ho podivné mrákoty.

Probíral se pomalu, nejdřív neviděl nic než temnotu a nevzpomínal si na nic, co se mu stalo. Místo vzpomínek zela v jeho mysli jen prázdnota. Mohl za to alkohol, kterého vypil přes míru a adrenalin, který zatemnil jeho smysly.

Jak se projasňoval jeho zrak, jitřily se i jeho vzpomínky. Vybavil si, že než upadl do bezvědomí, zabil asi tucet sviní. Nejprve myslel, že to byl jen sen, ale postupně zjišťoval, že jeho ruce i šaty jsou nasáklé krví. Až příliš velkým množstvím krve. Vlastně se koupal v krvi. V zemi kolem něj se vytvořila rudá kaluž. Ta krev však nebyla jeho, neboť necítil žádnou bolest.

Protřel si oči a snažil se zaostřit na objekty kolem něj. S hrůzou zjistil, že to nebyly svině, koho podříznul, nebyly to svině, jejichž krev má na svých rukou a jejichž vnitřnosti leží poházené všude kolem jako by to byly odpadky. V podivném vražedném opojení rozsekal na kousky všechny své přátele.

Nezbylo mu než nahmatat v krvavé břečce nůž a roztřesenýma rukama ho zabodnout do své vlastní hrudi. Pět mužů a jedna svině ležely vedle sebe s podřezanými hrdly a vyvrženými vnitřnosti a vedle nich on s nožem zabodnutým v hrudi. Skoro by se chtělo říct, že se tahle zabijačka vydařila…

 

 

Vaše komentáře

Estrellita
Haha, zajímavé. Je to sice trochu jako z rychlíku, zmatené a uspěchané, ale na druhou stranu zase slušně napsané psycho. Zamrzí hlavně absence děsivosti, k žádnému strachu se člověk dostat nestihne a taky mám po přečtení pocit, že to autorka napsala jak se říká horkým perem, nepromyslela detaily a nedala moc péče popisu výjevů. Škoda. Ale rozhodně to není špatné. 59%
Estrellita 18.10.2016 11:49:14 Reagovat Přidat nový komentář
Hororová tvorba


Číst komentáře





Související články
Jiří Janík: Horor přichází z vesmíru
Martina Kimová: Horor přichází z vesmíru
Simona Michálková: Smrtící déšť andělů
Jakub Zemánek: Souhvězdí černého motýla
Roman Bílek: Vůně levandulového pole
Katerina Dvořáková: Trn
Johnny G: Gilgamešův klíč
Romča Štěpánek: Smrt pod vašima nohama
Marcela Handlová: Není zahrada, jako zahrada
Martin Melichar: Věčnost
Matěj Novobilský: Radochova studna
Tereza Hladká: Rudé květy
Roman "BeeSee" Bílek: Šelma s karmínovýma očima
Michal Nožička: Les
Jana Rozmarinová: Teke Teke
Ekia: Pověst o Temné ženě
Alena Kohoutková: Tanečnice
Anežka Pelantová: Tiché klekání
Josef Lachendro: Les
Jan Konečný: Πλάσματα του φωτός [Plásmata tou fotós]
Jakub Zemánek: Zpívající lípa
Vít Martin Matějka: Vila
Maya Urbanová: To se přece nestává
Bára Saša Menčíková: Smích klauna
Pavel Hýbl: Páteční večer: Myslíte, že vás nic nepřekvapí?
Martin Hájek: Adéla
Veronika Havelková: Tylovské psycho
Antonín Martínek: Pod kůží
Edita Knotková: Sindibádova poslední cesta
Eliška Drongová: Kosířka
Karel Galoni: Smrt je krásná
Michal Matoušek: Něco tam skrývají
Veronika Papanová: Deník - Posel smrti
Jitka Mertlová: Výměna
Petr Doležal: Pondělí
Zdeněk Hlaváček: Kousnutí
Ondřej Kocáb: Stodola
Tomáš Hladký: Ovečka jde do nebe…
Jakub Zemánek: Nová adresa
Ida Burghardt: Rekviem pro baletku
Karolína Kristlová: Zastaralý dům
Nikola Marešová: Usínání
Vilém Koubek: Rok
Tereza Janošcová: Dismay dcera temnoty
Tereza Yeny Stratilová: Halloween v Andoveru
Lukáš Záleský: Vítejte v Little Stone
Mirek Šváb: Skrýš
Eliška Hrachová: Ztracená vzpomínka (povídka)
Petr Šuráň: Ratolesti
Roman Vaněk: Samhain
Ondřej Kocáb: Navždy spolu
Helena Drdlová: Mám pod postelí bubáka!
Michal Matoušek: Martin Kroloch
Eva Maříková: Přitažený za vlasy
Honza Vojtíšek: Koledu nebo něco provedu
Tomáš Kratochvíl: Melinbrosia
Vlado Hložka: Návštěva
Sára Rudová: Podivný kámen
Petr Šulc: Pokání
Vladimír Zábrodský: Mimozemšťan
Ondřej Kocáb: Naše nejlepší mozky
Nikola Puškárová: Tajemné zrcadlo
Radka Zerzánková: Jatka v pramenu
Pavla Skřivánková: Zlatařická Paní
Petr Šulc: Přízrak ve městě
Radka Gregušová: To co z nás zůstalo
Mirek Šváb: Žďár
Štěpán Pospíšil: Povídka o ztracené duši
Dan 'Euronymos' Ledl: Mormo
Kateřina Linková: Long Lankin
Michal Horák: Davidův prak
Tomáš Hladký: Němý sluha
Petr Borovec: Dívka v kapli
Vladimír Zábrodský: Prokletí
Jitka Ládrová: Kočičí smrk
Ondřej Kocáb: Na okraji propasti
Jela Abasová: Sestřiččin pláč
Zdeněk Hulbach: Pod Ďáblovou skálou
Václav Nerud: Jeskyně hrůzy
Martin Petiška: Popravy aneb Smrti
Tereza Řiháková: Upíří chůva
Ladislav Zelinka: Probuzení
Lenka Kašparová: Já nevím
Kirja: Monstrum
Mirek Šváb: Hledač pokladů
Michal Horák: Teror z lesa
Anna Štětková: Stačí zatáhnout závěsy
Tomáš Vorobok: Proměna Josefa Kulíka
Michaela Buriánková: Kde dávají kočky dobrou noc
Robert Poch: Pomsta
Simona Švantnerová: Třináctka je smolné číslo
Jela Abasová: Tak já se zpovídám
Vladimír Zábrodský: V rokli Pustého žlebu
Svozilová Ludmila: Vítej v pekle, Ireno
Jiří Linhart: Nezvaný host (variace na věčné téma)
Kateřina Richtrová: Kara a Hallowen
Zuzana Moravcová: Střepiny strachu
Jiří Sivok: Jen víra
Martin Koreček: Noční
Barbora Zakonovová: Halloween
Lenka Dvořáková: Hostina
Jana Hollmann: Chata hrůzy
Veronika Schreiberová: Áách jo, Halloween
Petr Boček: Dýňová kalamita
Adéla Rosípalová: Démoni a duchové o Halloweenu
Tereza Kadečková: Tanec s duchy
Klára Kubíčková: U zrcadla
Jakub Ullmann: Krok od zatracení
Vojtěch Zvelebil: Návštěva ze starých časů
Vít Martin Matějka: Plyšák
Michaela Neuvirtová: O večeru halloweenském
Michaela Cvejnová: Sss