Barbora Langrová: Horor přichází z vesmíru

Povídka, která se umístila na 20. místě v šestém ročníku Literární soutěže Horor Webu. Povídka je uvedena v podobě, v jaké byla zaslána.

Každý si pod pojmem horor představí něco jiného. Ale většinou to bývá něco opravdu strašidelného. A já vám přesně povím to,co se stalo mě. Je to tedy zrovna nedávno a vzhledem k vážnosti příbehu doporučuji, aby jste to nečetli před spaním.

Byl večer, 25.září-což je přesně měsíc po mých narozeninách. Byla jsem doma sama, koukala se na svůj oblíbený seriál, když v tom jsem uslyšela zvláštní zvuky venku. Šla jsem se podívat,ale kromě rozsvícených pouličních lamp jsem nic zajímavého neviděla. Po čtvrt hodině se ale zvuky opakovaly,ale v daleko hlasitějších intervalech a k tomu někdo zazvonil. Když jsem šla otevřít nikdo nebyl za dveřmi a to už mi poměrně začalo bušit srdce, protože přeci zazvonit někdo musel,ale kdo?! Odešla jsem od dvěří, když v tom opět-zvonění,rychle jsem chtěla doběhnout ke dvěřím,ale začal někdo dokonce i klepat a poblikávaly i světla doma.

No a od té doby se tento teror spustil. Neustálé zvonění, ťukání, blikání světel, nepředvídatelné poměrně dost nepříjemné zvuky,ale nikdo nikde. Najednou zhasla úplně všechna světla a vše na pár minut přestalo, když v tom najednou.....

Najednou se objevilo velmi zářivé světlo, připadalo mi to jako paprsky nebo něco podobného, ale byl to nějaký létající přístroj, nečekala jsem co by to mohlo být, když v tom najednou z toho začal někdo vycházet. Říkala jsem si, že by to mohli být nějaký podivíni (těch je tady v okolí i tak dost),ale ne, tohle nebyli normální lidi. Začali se přibližovat blíž a blíž a já se snažila zjistit co jsou zač. Nikdy jsem ale nikoho takového neviděla,takže jsem opravdu netušila o koho se jedná. Celou dobu šli pomalu, když v tom najednou se rozeběhli obrovskou rychlostí jako kdyby útočili a to přímo, dost přímo na mě.  A bum, bylo to tady-monstrum!! Nejdříve jsem začala ječet, opravdu dost nahlas, ale zřejmě mě stejně nikdo ze sousedů neslyšel, takže jsem si marně plýtvala hlas. Monstra na mě útočili a snažili se co nejvíc, ale já se zase snažila bránit. Bylo jich tam snad okolo dvaceti, říkala jsem si, že je určitě překonat nemohu,ale pak jsem se do této situace nějak dostala a co si budeme povídat, každý z nás těch pár ran měl, ale ve finále jsem je všechny přeprala, bylo v tom dost násilí(facky,kopance,pěstí), docela mi to připadalo jako nějaký zápas v boxu. Všechny jsem je přemohla,i když jsem nemohla furt to vše co se dělo vstřebat, nešlo to, přeci to se každému nestává, tohle vážně určitě ne, přišlo mi to spíše jako nějaký fantasy film.

Když jsem je všechny přemohla, tak jsem netušila co mám dělat,tak jsem se zavřela v pokoji a nejspíš jsem usla, protože když se ráno vrátila mamka tak mě našla spát na zemi a monstra ani jejich stroj nikde.

Jenže toto není ještě vše. Týden po tomto zážitku se mi zjevila monstra ve snu. Nejhorší je, že týden předtím to pro mě sen nebyl,ale realita. Uklidňovala jsem se tím, že se mi to už nestane, nemůže! Chtěla jsem se jít trochu provětrat a tak jsem šla ven.  Venku kromě větru,lamp a pár pejskařů nebylo nic zvláštního. Dostala jsem se do poměrně strašidelné ulice, kde tolik lamp nebylo a vlastně ani lidí. Slyšela jsem zase podivné zvuky, ale nevěděla jsem jestli to není z těch snů , co se mi zdály každý den. Bohužel to tak nebylo. Přišlo mi, že vidím padající hvězdu. Jenže ta hvězda lětěla nějak rychle a ještě rychleji se ke mně přibližovala. Až na to, že to nebyla hvězda ale padající meteorit. Snažila jsem se utíkat co nejvíc to šlo a pak už meteorit dopadal a ozvala se opravdu hrozná rána, jako kdyby se měl rozbořit celý svět, byl to hrozný pocit utíkat takhle rychle a ještě mít pocit, že mě stejně ve finále zabije. Po tom co jsem utekla se zase objevovaly zvláštní paprsky, ozařující světlo a různé světelné efekty. Říkala jsem si, že to nemůže být možné. Zážitek s monstry znovu opravdu nechci,jen to ne!! No, monstra to nebyla,ale byli to mimozemšťani. Strašně jsem se bála, netušila jsem co mám dělat po tom všem. Ale oni na mě nebyli ani nepříjemní, zlý a určitě to nevypadalo že by mě chtěli mlátit. Jeden, kterému říkali Jerry(teda zřejmě) byl ke mně naopak až moc milý,chtěl se objímat a dokonce mě i osahával,ale to fakt ne, přeci se nebudu mazlit s mimozemšťanem! Jeden z hlavních mimozemšťanů mi říkal, že vědí o napadení mě monstry. Říkal, že se omlouvají,ale tento rozkaz vydalo velitelství z vesmíru. Řekla jsem si : „Cha, já to věděla!“ A taky že jo. Ptala jsem se tedy proč tak najednou zmizeli a oni byli zneškodnění právě mimozemšťany, takže jsem jim ve finále ještě poděkovala já.

Nakonec jsem i za takové náhody byla docela ráda. Poznala jsem aspoň partu mimozemšťanů, kteří na mě byli milý(někteří až moc, viď Jerry) a uričtě byli lepší než hnusná,ohavná monstra. 

Což samozřejmě, že kdybych tyto příběhy někomu vyprávěla tak mi věřit nikdo nebude, při tomto hororovém zážitku mi bylo jasné, že byly využity síly z vesmíru,ale v opravdu rozsáhlé míře a bylo to fakt něco!

Hororová tvorba


Přidat komentář





Související články
Lucius Pelner: Zuby
Vít Martin Matějka: Onkostar
Lenka Raclavská: Bílá orchidej
Barbora Majerčinová: Horor přichází z vesmíru
Emanuel Svoboda: Soutěžan
Václav Nerud: Děs v nemocnici
Lukáš Vesecký: Objev
Mirek Šváb: Hvězdář
Jiří Janík: Horor přichází z vesmíru
Martina Kimová: Horor přichází z vesmíru
Simona Michálková: Smrtící déšť andělů
Jakub Zemánek: Souhvězdí černého motýla
Roman Bílek: Vůně levandulového pole
Katerina Dvořáková: Trn
Johnny G: Gilgamešův klíč
Romča Štěpánek: Smrt pod vašima nohama
Marcela Handlová: Není zahrada, jako zahrada
Martin Melichar: Věčnost
Matěj Novobilský: Radochova studna
Tereza Hladká: Rudé květy
Roman "BeeSee" Bílek: Šelma s karmínovýma očima
Michal Nožička: Les
Jana Rozmarinová: Teke Teke
Ekia: Pověst o Temné ženě
Alena Kohoutková: Tanečnice
Anežka Pelantová: Tiché klekání
Josef Lachendro: Les
Jan Konečný: Πλάσματα του φωτός [Plásmata tou fotós]
Jakub Zemánek: Zpívající lípa
Vít Martin Matějka: Vila
Maya Urbanová: To se přece nestává
Bára Saša Menčíková: Smích klauna
Pavel Hýbl: Páteční večer: Myslíte, že vás nic nepřekvapí?
Martin Hájek: Adéla
Veronika Havelková: Tylovské psycho
Antonín Martínek: Pod kůží
Edita Knotková: Sindibádova poslední cesta
Eliška Drongová: Kosířka
Karel Galoni: Smrt je krásná
Michal Matoušek: Něco tam skrývají
Veronika Papanová: Deník - Posel smrti
Jitka Mertlová: Výměna
Eva Bartáková: Prase na porážku
Simona Švantnerová: Třináctka je smolné číslo
Jela Abasová: Tak já se zpovídám
Vladimír Zábrodský: V rokli Pustého žlebu
Svozilová Ludmila: Vítej v pekle, Ireno
Jiří Linhart: Nezvaný host (variace na věčné téma)
Kateřina Richtrová: Kara a Hallowen
Zuzana Moravcová: Střepiny strachu
Jiří Sivok: Jen víra
Martin Koreček: Noční
Barbora Zakonovová: Halloween
Lenka Dvořáková: Hostina
Jana Hollmann: Chata hrůzy
Veronika Schreiberová: Áách jo, Halloween
Petr Boček: Dýňová kalamita
Adéla Rosípalová: Démoni a duchové o Halloweenu
Tereza Kadečková: Tanec s duchy
Klára Kubíčková: U zrcadla
Jakub Ullmann: Krok od zatracení
Vojtěch Zvelebil: Návštěva ze starých časů
Vít Martin Matějka: Plyšák
Michaela Neuvirtová: O večeru halloweenském
Michaela Cvejnová: Sss
Ondřej Kocáb: Biohazard
Laura Pokorná: Hra
Petr Miňovský: Na správném místě v nesprávný čas
Leontýna Trníková: Noc ve škole
Marek Bílek: Horor přichází z vesmíru
Vlaďka Novotná: Horor přichází z vesmíru
Kateřina Kollmannová: Kimi no nawa
Petr Miňovský: Drobné zaváhání
Vlado Hložka: Návštěva
Sára Rudová: Podivný kámen
Petr Šulc: Pokání
Vladimír Zábrodský: Mimozemšťan
Ondřej Kocáb: Naše nejlepší mozky
Nikola Puškárová: Tajemné zrcadlo
Radka Zerzánková: Jatka v pramenu
Pavla Skřivánková: Zlatařická Paní
Petr Šulc: Přízrak ve městě
Radka Gregušová: To co z nás zůstalo
Mirek Šváb: Žďár
Štěpán Pospíšil: Povídka o ztracené duši
Dan 'Euronymos' Ledl: Mormo
Kateřina Linková: Long Lankin
Michal Horák: Davidův prak
Tomáš Hladký: Němý sluha
Petr Borovec: Dívka v kapli
Vladimír Zábrodský: Prokletí
Jitka Ládrová: Kočičí smrk
Ondřej Kocáb: Na okraji propasti
Jela Abasová: Sestřiččin pláč
Zdeněk Hulbach: Pod Ďáblovou skálou
Václav Nerud: Jeskyně hrůzy
Martin Petiška: Popravy aneb Smrti
Tereza Řiháková: Upíří chůva
Ladislav Zelinka: Probuzení
Lenka Kašparová: Já nevím
Kirja: Monstrum
Mirek Šváb: Hledač pokladů
Michal Horák: Teror z lesa
Anna Štětková: Stačí zatáhnout závěsy
Tomáš Vorobok: Proměna Josefa Kulíka
Michaela Buriánková: Kde dávají kočky dobrou noc
Robert Poch: Pomsta
Petr Doležal: Pondělí
Zdeněk Hlaváček: Kousnutí
Ondřej Kocáb: Stodola
Tomáš Hladký: Ovečka jde do nebe…
Jakub Zemánek: Nová adresa
Ida Burghardt: Rekviem pro baletku
Karolína Kristlová: Zastaralý dům
Nikola Marešová: Usínání
Vilém Koubek: Rok
Tereza Janošcová: Dismay dcera temnoty
Tereza Yeny Stratilová: Halloween v Andoveru
Lukáš Záleský: Vítejte v Little Stone
Mirek Šváb: Skrýš
Eliška Hrachová: Ztracená vzpomínka (povídka)
Petr Šuráň: Ratolesti
Roman Vaněk: Samhain
Ondřej Kocáb: Navždy spolu
Helena Drdlová: Mám pod postelí bubáka!
Michal Matoušek: Martin Kroloch
Eva Maříková: Přitažený za vlasy
Honza Vojtíšek: Koledu nebo něco provedu
Tomáš Kratochvíl: Melinbrosia