Nikola Marešová: Usínání

Povídka, která se umístila na 30. místě ve třetím ročníku Literární soutěže Horor Webu. Povídka je uvedena v podobě, v jaké byla zaslána.

„Mami, mami!"

Dveře do dětského pokoje se se slabým zaskřípěním otevřely. O chvíli později cvakl vypínač a všude se rozprostřelo slabé, ale uklidňující světlo. „Copak je Agnes, nemůžeš spát?"

„Zdál se mi ošklivý sen... Prosím, můžu jít spát dneska k tobě?"

Maminka přistoupila k posteli, načechrala dívce peřinu a letmo ji políbila na čelo.

„Jsi už velká. Pokus se znovu usnout, ano? Teď už se ti určitě budou zdát jen samé hezké sny. Dobře?"

„Dobře.“ špitla. Doširoka otevřené oči prosily o pomoc.

Jen co maminka odešla s přáním dobré noci. Zaplavila dětské tělíčko vlna úzkosti. Proto k sobě

přivinula Adélka svého oblíbeného plyšového králíčka. Zachumlala se do peřiny a zavřela oči.

Přijde si pro ni, určitě si pro ni přijde. Začala plakat.

 

Vůbec se mi nelíbí."

Pročpak ne sestřičko, snad se nebojíš? Vždyť je to jenom dýně, ne?"

Agnes se otřásla. Její bratr udělal posledních pár řezů nožem a pakse hrdě podíval na svůj výtvor.

Pořád se ti nelíbí?"

zakroutila hlavou. „Je ošklivý a tváří se zle."

Ne, dýně se nemračila, vlastně měla na tváři vyřezaný přímo obrovský úsměv. Od ucha k uchu jak se říká. Byl to však šílený úsměv psychopata, když s euforií opakovaně zanořuje nůž do živého masa.

Má se tvářit zle Agnes." Hugo obrátil oči v sloup. „Je to Halloweenská dýně, ta má být strašidelná."

 

„Mami!“

Rozespalá žena si přisedla k dívence na postel. Pohladila ji po světlých vláscích. „Já toho Huga zabiju, zase ti vyprávěl strašidelné historky, že."

„Ne." zakroutila hlavou a upřela na maminku zoufalý pohled. "Nech mě spát u sebe mami, prosím."

„A to pak už budeš spát? Pak už mě nebudeš budit? Musím zítra ráno brzy do práce, potřebuju se vyspat."

„Nebudu slibuji maminko."

Agnes vyskočila z postele, šťastně proběhla chodbou a zaplula do ložnice své matky.

 

Ještě nikam nechoď Agnes. Neukázal jsem ti všechno."

Myslím, že to nechci vidět." řekla Agnes, když zaznamenala poťouchlý úsměv na tváři bratra.

Jen pojď se mnou." Hugo vzal do rukou tu ošklivou dýni a vyrazil ven do zahrady. Agnes se

po chvíli váhání připojila.

 

Dospělá žena po jejím boku spala. Klidně oddychovala. Za to Agnes přítomnost

rodiče nepomohla tak jak by očekávala. „Příšery neexistují." přesvědčovala tiše sama sebe.

Posunula se blíže k druhému teplému tělu, až se ho téměř dotýkala. Pak políbila plyšového ušáka a snažila se nemyslet na zahradu.

 

Hugo!" Agnes zděšeně vykřikla. „Znič to! Dej to pryč!"

V zahradě poblíž plotu stál zapíchnutý slámový strašák. Ruce měl do široka rozpřažené.

A jako hlava mu sloužila ta děsivá dýně. Dívka si byla jistá, že na ni ta věc kouká.

Vypadá jako živý co? Jen vymyslet jméno."

Nesmíš to pojmenovat." šeptla Agnes. "Nesmíš."

 

Ale on to pojmenoval. Agnes se celá třásla, tělo jí zaléval pot.

 

Budu mu říkat ... Slorm"

 

„Slorm." Po dívčině ruce cosi škrábavě přejelo. Byla to sláma. „Otoč se Agnes, otoč se."

V místnosti bylo ticho, ten hlas se ozýval jen v její hlavě.

„Otoč se." Strachy se pomočila, teplá tekutina ji stékala dolů po stehnech. Natáhla se aby sevřela matčinu dlaň.

Chtěla křičet, ale z úst jí vyšel pouhý šepot."Mami."

Tentokrát se matka nevzbudila, nepřišla jí na pomoc.

Kolem zápěstí se jí omotala suchá stébla. „Podívej se na mě dítě."

Vaše komentáře

Estrellita
Docela milá atmosférická sonda do dětské hlavičky. Pokud je tohle čtvrtou nejhorší povídkou, byl to opravdu dobrý ročník. Samozřejmě by si povídka zasloužila domyslet, trochu rozpracovat a taky pořádnou korekturu, je tam pár zbytečných chyb jak faktických (Agnes nebo Adélka?), tak i tvaroslovných (ji vs. jí atd.). Autorka by měla přestat ignorovat interpunkci a naučit se správně psát přímou řeč, nicméně už jsem tu četla mnohem horší věci. 40%
Estrellita 01.12.2016 10:24:43 Reagovat Přidat nový komentář
Hororová tvorba


Číst komentáře





Související články
Laura Pokorná: Hra
Petr Miňovský: Na správném místě v nesprávný čas
Leontýna Trníková: Noc ve škole
Emanuel Svoboda: Soutěžan
Václav Nerud: Děs v nemocnici
Lukáš Vesecký: Objev
Mirek Šváb: Hvězdář
Jiří Janík: Horor přichází z vesmíru
Martina Kimová: Horor přichází z vesmíru
Simona Michálková: Smrtící déšť andělů
Jakub Zemánek: Souhvězdí černého motýla
Roman Bílek: Vůně levandulového pole
Katerina Dvořáková: Trn
Johnny G: Gilgamešův klíč
Romča Štěpánek: Smrt pod vašima nohama
Marcela Handlová: Není zahrada, jako zahrada
Martin Melichar: Věčnost
Matěj Novobilský: Radochova studna
Tereza Hladká: Rudé květy
Roman "BeeSee" Bílek: Šelma s karmínovýma očima
Michal Nožička: Les
Jana Rozmarinová: Teke Teke
Ekia: Pověst o Temné ženě
Alena Kohoutková: Tanečnice
Anežka Pelantová: Tiché klekání
Josef Lachendro: Les
Jan Konečný: Πλάσματα του φωτός [Plásmata tou fotós]
Jakub Zemánek: Zpívající lípa
Vít Martin Matějka: Vila
Maya Urbanová: To se přece nestává
Bára Saša Menčíková: Smích klauna
Pavel Hýbl: Páteční večer: Myslíte, že vás nic nepřekvapí?
Martin Hájek: Adéla
Veronika Havelková: Tylovské psycho
Antonín Martínek: Pod kůží
Edita Knotková: Sindibádova poslední cesta
Eliška Drongová: Kosířka
Karel Galoni: Smrt je krásná
Michal Matoušek: Něco tam skrývají
Veronika Papanová: Deník - Posel smrti
Jitka Mertlová: Výměna
Eva Bartáková: Prase na porážku
Simona Švantnerová: Třináctka je smolné číslo
Jela Abasová: Tak já se zpovídám
Vladimír Zábrodský: V rokli Pustého žlebu
Svozilová Ludmila: Vítej v pekle, Ireno
Jiří Linhart: Nezvaný host (variace na věčné téma)
Kateřina Richtrová: Kara a Hallowen
Zuzana Moravcová: Střepiny strachu
Vilém Koubek: Rok
Tereza Janošcová: Dismay dcera temnoty
Tereza Yeny Stratilová: Halloween v Andoveru
Lukáš Záleský: Vítejte v Little Stone
Mirek Šváb: Skrýš
Eliška Hrachová: Ztracená vzpomínka (povídka)
Petr Šuráň: Ratolesti
Roman Vaněk: Samhain
Ondřej Kocáb: Navždy spolu
Helena Drdlová: Mám pod postelí bubáka!
Michal Matoušek: Martin Kroloch
Eva Maříková: Přitažený za vlasy
Honza Vojtíšek: Koledu nebo něco provedu
Tomáš Kratochvíl: Melinbrosia
Lenka Raclavská: Bílá orchidej
Barbora Majerčinová: Horor přichází z vesmíru
Barbora Langrová: Horor přichází z vesmíru
Marek Bílek: Horor přichází z vesmíru
Vlaďka Novotná: Horor přichází z vesmíru
Kateřina Kollmannová: Kimi no nawa
Petr Miňovský: Drobné zaváhání
Vlado Hložka: Návštěva
Sára Rudová: Podivný kámen
Petr Šulc: Pokání
Vladimír Zábrodský: Mimozemšťan
Ondřej Kocáb: Naše nejlepší mozky
Nikola Puškárová: Tajemné zrcadlo
Radka Zerzánková: Jatka v pramenu
Pavla Skřivánková: Zlatařická Paní
Petr Šulc: Přízrak ve městě
Radka Gregušová: To co z nás zůstalo
Mirek Šváb: Žďár
Štěpán Pospíšil: Povídka o ztracené duši
Dan 'Euronymos' Ledl: Mormo
Kateřina Linková: Long Lankin
Michal Horák: Davidův prak
Tomáš Hladký: Němý sluha
Petr Borovec: Dívka v kapli
Vladimír Zábrodský: Prokletí
Jitka Ládrová: Kočičí smrk
Ondřej Kocáb: Na okraji propasti
Jela Abasová: Sestřiččin pláč
Zdeněk Hulbach: Pod Ďáblovou skálou
Václav Nerud: Jeskyně hrůzy
Martin Petiška: Popravy aneb Smrti
Tereza Řiháková: Upíří chůva
Ladislav Zelinka: Probuzení
Lenka Kašparová: Já nevím
Kirja: Monstrum
Mirek Šváb: Hledač pokladů
Michal Horák: Teror z lesa
Anna Štětková: Stačí zatáhnout závěsy
Tomáš Vorobok: Proměna Josefa Kulíka
Michaela Buriánková: Kde dávají kočky dobrou noc
Robert Poch: Pomsta
Petr Doležal: Pondělí
Zdeněk Hlaváček: Kousnutí
Ondřej Kocáb: Stodola
Tomáš Hladký: Ovečka jde do nebe…
Jakub Zemánek: Nová adresa
Ida Burghardt: Rekviem pro baletku
Karolína Kristlová: Zastaralý dům
Jiří Sivok: Jen víra
Martin Koreček: Noční
Barbora Zakonovová: Halloween
Lenka Dvořáková: Hostina
Jana Hollmann: Chata hrůzy
Veronika Schreiberová: Áách jo, Halloween
Petr Boček: Dýňová kalamita
Adéla Rosípalová: Démoni a duchové o Halloweenu
Tereza Kadečková: Tanec s duchy
Klára Kubíčková: U zrcadla
Jakub Ullmann: Krok od zatracení
Vojtěch Zvelebil: Návštěva ze starých časů
Vít Martin Matějka: Plyšák
Michaela Neuvirtová: O večeru halloweenském
Michaela Cvejnová: Sss