Povídka, která se umístila na 22. místě v šestém ročníku Literární soutěže Horor Webu. Povídka je uvedena v podobě, v jaké byla zaslána.
>
Psal se rok 3147. Lidé obsadili už čtyři planety a chtěli osídlit pátou. Vyslali proto šestičlenný tým, aby ji prozkoumal.
Jane, Říká, Mark, Leon, Jack a Adam, členové průzkumnického týmu, se brzy ráno sešli kvůli poradě o odletu. Vše se vyřešilo, a tak mohli jít. Kapitán Mark vedl svou skupinu na místo odletu. Když tam dorazili, stál před nimi nový, vylepšený model kosmické lodi. Všichni byli ohromeni její velikostí a v úžasu téměř zapomněli mluvit. Nastoupili na loď a odlétli.
Přestože byla lidská technologie velice vyspělá, tak i čtvrtina cesty tam byla opravdu zdlouhavá a psychicky vyčerpávající. Avšak Rika a Leon věděli, že když máte čas a jste ve vesmíru, jde dělat mnoho různých a zábavných věcí, hrát hodně zajímavých her, povídat si a další.
Už to bylo asi sto dvacet dní, co byli na cestě. Dny měřili podle času na Zemi. Naneštěstí měla cesta tam trvat ještě okolo dvou set devadesáti čtyř dní. Sem a tam občas do lodi narazil nějaký menší meteor nebo jiné vesmírné těleso. Z oken byl nepřekonatelný výhled. Obzvláště Jane jím byla úplně uchvácena. Nespočetné množství světélek v černočerné temnotě zářilo jako tisíce diamantů a kouzelně zbarvené mlhoviny zdobily prázdnotu.
Uběhlo čtyři sta čtrnáct dní a Leon ohlásil výstup. Ocitli se na planetě plné tajemství. Odebrali několik vzorků a trochu si odpočinuli po náročném letu. Mise byla z části splněna, posledním úkolem bylo vrátit se na Zemi, předat vzorky a podat hlášení.
Nastoupili na loď a letěli domů. Avšak do jedné osamocené místnosti narazil meteor dost veliký na to, aby ji celou zničil. Uvnitř byli Jack s Adamem. V tu chvíli jim šlo o životy a oba to moc dobře věděli. Jackovi se podařilo včas uniknout do vedlejšího pokoje, kde byl v bezpečí, ale Adam takové štěstí neměl. Jack se mu snažil pomoci, jak jen to šlo, ale bohužel se mu nepovedlo ho zachránit. Museli letět dál a splnit misi.
Když se vrátili, uvítali je s radostí na tvářích jejich nadřízení, rodiny, přátelé i známí. Jen jeden člověk tu chyběl, Adam, kterého si vzal nekončící vesmír. Nikdo ho už nikdy neviděl. Tým splnil svou misi, a lidé tak obsadili pátou planetu.
